Nápad za kačku

Máme v koupelně ručník. Je tam vana a občas se musíme umýt a taky samozřejmě utřít. Nad vanou nad našimi hlavami je rošt a na něm u zdi pověšený na háčku ručník. Ovšem u nás není něco jen tak jednoduché a to je zrovna tento případ. Není k němu dobrý přístup, má měkké poutko… ale musí tam být zrovna tak.
Nedávno jsem hostila kadeřnici. Přišel čas umýt si nabarvené vlasy (ta barva „vášnivá červená“). Šlo mi to hezky do okamžiku, kdy jsem je potřebovala vysušit. Sáhla jsem bokem po ručníku, nahmátla, ale – nešel mi sundat. Oči plné vody a on vzdoroval. Nakonec jsem rukou trhla a poutko utrhla. To je jádro věci. Bylo třeba zapřemýšlet, jak to napravit.
Přišla jsem na to, že by stačilo dát tam něco, co umožní ručník pohodlně zavěsit a taky v případě potřeby „bez ztráty kytičky“ se k němu dostat. A nápad byl tady.
(Ono by stačilo jednoduše dát jinam židli s velkým kbelíkem. Do něho náš hospodář-topič vždycky nanese dovysoka nasekaného dřeva, aby je měl při ruce u kotle. Ale je to zažité, už to nehrotím)…
„Zapřemyšlovala“ jsem a přišla na řešení. Když jsem mínila přišít to urvané poutko, vzala jsem větší kovový kroužek na klíče a protáhla je tím kroužkem. A pak už jen natáhnu ručku, snadno se mi kroužek trefí na háček při věšení a snadno ho mokrou rukou vyhodím, když ručník potřebuju. Jak snadné!
Kitty