Spěchej! Jde o život!

Dostala jsem e-mail s upozorněním na škodlivost aspartamu. Opravdu celý jsem ho přečetla za soustředěné pozornosti mého nejopatrnějšího za jeho výkřiků:
„To mám! Vidíš, to taky mám! To je to, vidíš to…!“
Po přečtení jsem začala pátrat po domě. On odcházel na poštu a já na něho do chodby pokřikuju:
„Stav se u Mařenky. Ať to taky ví. Děckám určitě kupujou ty slazené slátaniny, a taky kofoly a pepsiny, to všecko…! Když to přestane pít, tak už nemusí nic dalšího dělat a kila pudou dolů sama!.“
Už dávno jsem tuhle informaci odněkud pochytila a cíleně už léta zavrhuju potraviny, kde by byl uveden jako sladidlo. Naštěstí konzumujeme potraviny co nejméně „technologicky zpracované“ a tudíž jen málo se v popisu složení má šanci objevit aspartam. Používám sladidla, i ta střídmě. On ještě stačil zaznamenat, že po nich jdu, a objevil se mezi dveřmi. Vezmu a lustruju naše nejběžnější sladidlo a nic. Další novější sladidlo v servírovací tubě a taky nic. To všechno vyvolávám směrem k němu. Nakonec vezmu do ruky slazenou limonádu, koukám u záclony na složení a bohužel – je to tam. Pepíno slyší:
„Bacha. Je to tady! Na konci – aspartam!“
Oči se mi málem zalily slzami, údy se začínají třást hrůzou. Ohroženi jedem jsou mlaďoši od naší milé Mařenky. Posílám ho honem, ať zasáhne a zamezí nejhoršímu:
„Pepíno, val! Ať jim to nedávají!“
Zaznamenám jeho pohled k hodinám. No, je před devátou, to je pravda, ještě dvě minuty a teprve mi to začne myslet! Ještě postřehnu mávnutí rukou:
„Jo. Už jdu – a ty ještě aspoň tři minuty počkej, než začneš šířit paniku…! A to svinstvo rychle nalej do kanálu!…“
Jak ten mě zná! Byla bych schopná přeposílat tuhle hrozivou informaci adresátům v celé střední Evropě a to hned! Naštěstí už pomalu přešla devátá, on odešel a já se uklidňuju. Už mi to začíná trochu myslet.
No bóže. Stejně už jak dlouho, poučeni literaturou a objevnými varovnými mejly, pijeme vodovodní vodu, ta je nejvíc „čerstvá, prověřená, hlídaná…“. Jíme zásadně průmyslově neslazená jídla, kvůli otylosti a dietě nesmočíme jazyk v mražených dortech. Jsme poučeni… Ale taky vím, že jsem při předposlední vycházce k ní dostala na napití slazenou vodu z petky a ta asi taky byla slazená aspartamem. Proto ten spěch, ještě ten jedovatý nápoj mají doma a možná i víc lahví! No teda!!! Zde je každé zdržení ohrožením života! To se nedá podceňovat!
On se u Mařenky asi staví, ale co kdyby ne? Měla bych dnes procházku uspíšit a varovat ji! Co kdyby oslepli? Páni, ona nedávno sháněla brýle, prý špatně vidí! Pepíno si je taky už koupil. Co když už na jeho slepotu začíná mít vliv ta limonáda z petky? Ještě že jsme dostali to varování. Zachránilo nám asi život!!!!
Nějak dlouho nejde! Co když účinkem aspartamu „náhle oslepl“, jak je to v tom mejlu psané?
To ho možná najdeme zašprajcovaného někde ve klandru! Chudák…
No vidíte, co se mohlo stát, kdybychom nevěděli…!
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
Vzkaz do života: Chcete-li zůstat zdraví a vyvarovat se nemocí, nic nejezte, nic nepijte a do smrti zůstanete zdraví!!!!
Kitty