Asi jo

Dnes ráno po snídani sedím u počítače, když se ozve vyvolávání v síni:
„Budeš dlouho psát? Už končíš?“
To obvykle znamená, že bude něco neodkladného následovat, volám proto zpět:
„Jo, už končím! Co potřebuješ?“ a kvapem vyjíždím do síně zjistit, která bije.
„Šel bych pro seno!“
Ozývám se, že už končím, jen to uložím a jdu. Dokončím dvě věty, vypínám počítač. Vtom zase slyším halekání, že ještě nejde, za chvilku. Za tu chvilku se jdu přesvědčit. Živitel kráčí přes dvůr, tak se zeptám:
„Už? Asi nebo jo?“ Tedy jestli už asi jde nebo jde už určitě. Dvířka do kůlny se zavírají a slyším odpověď:
„Asi jo!!“
No – a je to. To toho vím! Aspoň že už je na cestě!
Kitty