Poupata

Život blogaře mi přijde jako život rostliny. Jak tak pochoduju a okysličuju svůj mozek, najednou jsem to pochopila, došlo mi, co vám teď nabídnu.
Rostlina v zimě odpočívá, přežívá. Já jako blogařka teď v zimě přežívám bez nápadů na blog, pod hnědým povrchem okoralosti se chystají témata dalšího života. Chybí tam živý vítr zelených rostlin v zahradě, ale na základě dosavadního života rozmýšlím další příští. Sedím třeba doma, ani na vycházky nevycházím.
Jen zasvítí sluníčko a trochu se oteplí, vyjdu na vycházku, začnu se nadechovat větérku života. Koukám kolem, zaslechnu zpívat ptáky a už přilétají nápady. Míza blogu se začíná hýbat, živit se poznáním z potkaných věcí a poznaných situací.
Z oživení se pomalu rodí lístečky – články na blogu, podporované vláhou komentářů. Počet článků se množí tak, jak je bohatší život v jarní etapě. Podle rozvíjející se farmy a zkušeností se objevují a sílí větve, ze kterých žijí ony lístečky a pak i plnohodnotné listy. Ty a jen ty listy přijímají světlo, fotosyntézou přivádějí energii. Komentáře dodají vodu, ale nejsou zásadní. Voda třeba i naprší, strom si umí vodu vyhmatat v zemi, padne rosa…
——————————————————————————————————————-
A pak přijde porucha a je vymalováno. Klekl mi počítač, budu to řešit. Denně se sem podívám, ale delší články nenapíšu, i tady u Mařenky je zima.
Asi ani počítač už se nemohl dívat na ty dlouhé a těžké články a nebo má taky své dny. Zatím si čtěte u konkurence. Já to stejně dlouho nevydržím, tak mi aspoň nenadávejte. Víte, proč se vám masivně neozývám.
————————————————————————————————
Kitty
(Pokračuju v článku)
Život farmy i život blogaře jde dál. Získané zkušenosti a výživa zakládají na pupeny či poupata, u blogaře se třeba zkrášlí jeho blog. U rostliny je naděje v květu a pak plodu. I blogař získává zkušenosti, naděje blogu je v rostoucí kvalitě i počtu smysluplných, vtipných a lákajících článků. Strom vytvoří poupata a časem je otevře opylovačům a pylu. Blogaři nápadité a vtipné články přinesou komentáře, podobné oplodňujícímu pylu. Pyl naláká hmyz, bez něho by květ byl zbytečný. I blogaři jeho články objeví a přivábí čtenáře. Vůně květů je účelem i nadstandardem. U blogaře je to jeho pověst. Pro tu na jeho blog chodí čtenáři. U obou je cílem ovoce. U obou je ovoce nadějí pro zachování života. Rostliny i blogu.
Někdy přijde vichřice i liják. Rostlině i blogaři ztíží život, znesnadní mu jeho roli. Blogaře někdy zradí technika, jako se to stává v poslední době mně i dalším.
Pak zase přijde nový den se sluníčkem a obnovenou funkcí PC. Přijde spolehlivě. Rostlině je možné přisvítit, zakrýt, přihnojit. S technikou je to snadnější. Je možné ji vyměnit a zrajeme dál. Život jde dál…
Kitty