Proč se vyležuje?

Píšu úvahu o tom, co s letištěm, které jsme si koupili pro stabilní náplň matrace, která by se nevyležovala. Mám ji druhým rokem a už…
Podle záruky by měla vydržet váhu lidí do 120 kilo, to mi na můj výslovný dotaz odpověděla paní prodávající. Dřív jsem sice měla 121 kilo, můj spolunocležník měl pořád svých krásných málo „nad cent“. Tak mi nejde na rozum, proč jeho lůžko je skoro v horším stavu než moje, když teď mám míň než on. Asi mám těžší sedinku. Prostě jsem si všimla, že v mém lůžku je „důlek“. Na spaní je to výhodné, ale na rehabilitační cvičení je to špatně. Navíc to nevypadá dobře, po mém odchodu zůstávají „závrty“, jak to vypadá?
Napadlo mě, že se poradím na blogu. Tam je takových, které to také netěšilo a vyřešili problém tak, že předešli vyležování a nebo našli nějaké řešení! Jakýsi blogový „receptář“. Ráda bych sáhla do hlubin zkušeností ostatních. Můžete poradit?
Takové dvoulůžko se nedá měnit po dvou letech. Cvičit taky musím a pro „šlapání na kole“ by měla být plocha rovná a pevná. Ničím z toho ten roztomilý důlek v povrchu letiště není. Pro cvičení na zemi už nejsem, než bych se schrastila na zem a potom se zase vylámala do stoje bych ztratila hodinu. Je zde pořád zima, nachladla bych. A teď – co s tím?
Napadl mě bývalý podhlavník-klín, položit jej na proleženinu, že bych se o něj opřela a cvičila vedle. Spím však na válečku, nikdo podhlavník nemáme, kde ho vzít? Řešení je to málo elegantní, i když může být účinné. Určitě jste to někdo řešili a vyřešili. Pomůžete?
Zdá se vám to jako prkotina? Můžu vás ubezpečit, že není. Hned po probuzení mám cvičit rehabilitační cviky na vyměněné kolínko, už osmý rok to dělám a o resuscitovaném kolenním kloubu tím pádem nevím. Že to druhé už taky hodně chrastí, i když na ně uplatňuju stejné cviky, to je věc jiná. Ale – proč se nepoučit? To není trestné!!!
Kitty