To už bylo lepší nechat to tak

Pokrok nezastavíte. Jen někdy by bylo lepší nechat to tak…
Chválila jsem chválila, až se ucho utrhlo. Mluvím o zásahu adminů směrem k inovacím na blogu. Vlastně ani ne tak k vlastním inovacím. Ty beru a chápu, dokonce opatrně jako obvykle chválím. Teď se těžce vyrovnávám se ztrátou iluzí o dokonalosti adminů.
Každý porod je bolestný. Je ale i nadějí. Naděje adminů v lepší příští blogu Blog.cz chápu. V tomto případě ovšem chybička se vloudila. Postihla nás obyčejné blogařky, pokud vím. My jsme si pokojně tkaly své písemné zážitkové sítě a tu máš čerte kropáč! Přímo v procesu psaní se měnily zvyklosti.
I já si všimla změn. I já jsem dostávala stesky v mejlech, co všechno se najednou nedaří. Bylo to v době kiksu mého počítače. Proto mě ani nenapadlo, že potíže mého stroje nesouvisí se změnami na blogu. Říkala jsem si vyčkám, vždycky je něco, blog má asi své dny. Takto jsme si notovaly všechny spřízněné blogařky.
Jednu potíž mám stále od prvních chvil. Nezůstane mi text tak, jak ho napíšu. Mezi odstavci textu jednou odentruju, aby text byl odlehčený odstavci. Dokud píšu, naskakuje mi vše jak má. Dokonce i barvy jsou pěkně vidět, na svém místě. To vše jen do chvíle, než ho pošlu na uveřejnění. Potom je všechno jinak. Jeden blok textu, zahuštěný jako překynuté těsto. Aby toho nebylo málo, někdy se to i uloží jak má, jen to písmo je pořád nebarevné. Proč to tak je?
Adminové našeho oblíbeného Blog.cz – vzmužte se! Vraťte mi moje ztracené iluze o vás. Prosím prosím, smutně koukám!
Kitty