Jeden příjem, jedna ztráta

Dnešní den jsem zaznamenala jeden příjem a jednu ztrátu…
Ten příjem souvisí s novou fenkou Bettynkou. Od počátku jejího pobytu u nás jí vyčesáváme přerostlé chlupy. Zatím má pořád hromadu štěněcích dlouhatánských chlupů. Něco si vyškrábe sama, většinu z ní vyčešu já. Tak už zde máme hromádku psích chlupů, že by se z nich klidně upletl svetřík. Navíc při chytání živého „semtexu“ někdy zůstane v mé ruce hrst chlupů ze hřbetu. Takto ji normálně „podtrhávám“ jako husu. Je to znamení, že už jsou chlupiska zralá, mít trimovací nůž už hezky sedím a těžím! Stříhací strojek je ještě na Moravě
Druhá věc je méně radostná. Včera jsem investovala do ultrazvukové píšťalky. Už jednou jsem jednu měla a dnes se mi stalo totéž co tehdy. Chtěla jsem ji pro případ, že by utekla hodně daleko, její zvuk se nese daleko a měla by ji slyšet. Navíc by byla navyklá na určitý tón, jen pro ni a bylo by to spolehlivé. Píšťalku jsem si vzala na krk na pásek a trošku vyšroubovala dolní konec. Po polovině dlouhé vycházky jsem zjistila, že jsem v členitém terénu tu dolní polovinu píšťalky ztratila. Nemělo cenu ji hledat. To je ta dnešní ztráta.
Svěřila jsem se se dvěma maličkostmi z denního života běhu. Tohle jsou opravdu maličkosti. Jen aby nebylo hůř – děláme pro to všechno…
Kitty
P. S.: Dnes jsem dolní část píšťalky zázračně našla v louce. Co je mi to platné, když jsem tu horní „takticky“ uložila do kbelíčku s odpady a skončila na kompostu. Mám mu o tom říct? Nám se totiž ve farmě nikdy nic neztratilo (i náušnice a hodinky se v hlíně našly) a tak je pravdějisté, že ji Pepíno při rozebírání kompostu může najít!