Dokud jsou ještě čerstvé

Kvůli stěhování všeho ven z domu došlo i na knihy. V souvislosti s tím mi napadlo…

Po celý život jsem pracovala s informacemi a jako knihovnice v učilišti miluju encyklopedie. I nedávno jsem kupovala pro svoji potřebu krásně ilustrované naučné knížky a encyklopedie, vzdělávací a zájmové knížky. Mám jich zde dost, z různých zdrojů i z vlástních nákupů. Dnes jsem litovala, že je jich tolik. Včera jsem psala o martýriu s čalouněnými křesly, o kterých jsem rozhodla, že zkrátka musí z domu. Nakonec obě šla, i když tohle řešení jsem neplánovala (můj milý to pojal jako apríl). Ale zrovna s nimi se mi zdařilo, že si někdo přijde ke dvěma čalouněným křeslům.

Když se mi včera podařilo odsunout a nezlikvidovat křesla, rozhodla jsem se dnes postupovat tak taky v případě knížek. Zavolala jsem místnímu knihovníkovi a nabídla mu své nejcennější publikace k obohacení místní knihovny. Znala jsem samozřejmě, jak „rádi“ většinou berou knížky od soukromníků. Lidi mají dobrou vůli, ale jejich dary jsou staré, neaktuální, málo čtivé, nebo jich je v knihovně i víc. Můj případ to není, a to ještě nejsou všechny, nad kterými ruka čtenáře nezaváhá. Další jsou ještě po rodině. Jedním slovem – některé jsem ještě při lustraci pro knihovnu v poslední chvilce vytáhla, ale po přečtení je dám taky. Nádherné ilustrace technických vynálezů, knížky typu „Kdo, kde, kdy…“ pro mládež a děti, životopisy z poslední doby. Ještě zvážím formu evidence a už se z nich budou naši čtenáři radovat. Dokud jsou ještě informace v nich dostatečně čerstvé.

Řeknete si, že dnes jsou informace o všem na internetu. Já zase tvrdím, že encyklopedie je všestranná. O jedné věci podává informace z více zdrojů a více formami. Internetové heslo někdo vytvoří v textu podle momentálních znalostí, spíš opravdu informativně. V encyklopedii je heslo tvořeno s hlubokou znalostí, navíc v souvislostech, které ve stručnosti na netu není možné postihnout. Jsou zde i příklady, obrázky a grafy na jednom místě. Takovou knihu si děti nepořídí a i rodiče váhají, spoléhají se na internet. Jenže takové řešení straní povrchnosti, nejde do hloubky vědomostí.

Mám pravidlo, že denně bych měla udělat aspoň jeden dobrý skutek. I kdyby to byl zvednutý papírek, pohozený na rušné ulici. Včera to byla zachráněná křesla (moudrostí mého hospodáře), dnes zase já nabízím pár cenných knih. Nepochybuju, že se nápad setká s porozuměním. Všem bude pomoženo. Já odsunu knihy, současně ale k nim budu mít přístup, kdybych je náhodou potřebovala. Knihovna v době ekonomické krize získá atraktivní knihy s dobrým užitím, čtenář zdarma přístup ke knížkám, které by si nekoupil nebo nemohl zaplatit. Informace stárnou obecně. Ale ty základní a navíc v provázaném celku získá z encyklopedie, která je nadčasová. Obrázky a ilustrace nalákají i ty, které jen text nepřesvědčí k prohlédnutí. A tak – když mi velké knihy docela překáží, v knihovně mohou najít své další čtenáře.

Dnešní rozhodnutí beru jako pověstný „dobrý skutek“. Třeba i jako poučení, že všechno zlé je k něčemu dobré. V domě se uvolní místo a kvalitní knížky máme poslat dál. Tam, kde ještě mohou potěšit a posloužit.

Kitty