Itinerář aneb Aby bylo jasno

Určitě víte, že každý správný automobilový závodník dobře dojede, když má dobrý itinerář…

Stálým návštěvníkům mého blogu je známo, že jsme nedávno sekali elektriku ve starém domě. Předtím jsem musela skoro všechno vystěhovat a teď to zase tahám zpět. Ale taky jsem se zařekla, že vyházím spoustu starých a nepotřebných věcí. Udělala jsem to; člověk musí zatnout zuby a kutit to v době, kdy hospodář někde pracuje a nedává pozor. S následky už pak „souhlasí“, když je to hotové. Tak teď stojím před jiným problémem. Co dát do uvolněných prostor a jak se v tom potom vyznat?

Samozřejmě, skříňky, noční stolky jako úložné prostory, komody a tak změnily své místo. Prostě mi to teď sedělo líp jinak a tak teď hledám i sama. Obsah uvolněných prostor jsem inovovala až tak, že sama mám problémy najít potřebné věci. V našem domě, kde hospodář je domácí a já náplava, co se učila, kde je co a proč to tam je, je to najednou obráceně. Dokonce nebojím se říct převráceně. Hospodář pořád někde chodí a brouká dotazy na umístění hledaných věcí. A já, druhdy všeznalec, která jsem už věděla, kde co je, tápám. Mám požadavek, zastavím se, zabádám v paměti a jdu po citu; sem bych to přece logicky dala, abych to našla! Jdu postupně po více předpokládaných „logických“ místech a nic! Nakonec najdu prodlužovačky místo v šuplíku komody (a to už bylo nové místo po „elektrikářském velkém třesku“) ve starém nočním stolku, který už má taky nové místo. A tak bloudíme po elektricky dokonalém domě oba. On musí mít se mnou i s děním v domě svatou trpělivost. No má ji, jinak by oplešatěl během týdne!

Dnes jsem časově přepískla surfing po výtvorech známých i neznámých blogařů a tak lezu do betle až hrubo po půlnoci. Kukny odkukávají už pokolikáté jedno „kuk“, takže by bylo vhodné už zabrat a spát. Jenže mi napadne tohle téma. A možná řešení! Tak honem k počítači a jedu! Co kdybych to do rána (vlastně do pozdního rána) zapomněla? Napadlo mi totiž, že zítra, vlastně už dnes, udělám bloudění přítrž! Všechno pěkně popíšu samolepkama a bude to. Najdem oba všechno a bude to.

Živě si to představuju. Půjdu po úložných prostorech pěkně od „zadnice“. Nakouknu do každého kusu nábytku a na samolepku napíšu, co tam je. To se to pak budu prsit, jak už všechno najdu! Ještě ale vidím jeden problém. Určitě najdu ještě prázdné prostory. A ještě pořád mám v náhradních prostorách domu něco málo věcí, které jsem zatím nenastěhovala zpět. Asi nastane další „škatule, hejbejte se“, protože ty věci taky někam musím dát. Prošly sítem, mají nárok najít svoje nové útočiště. Nové do nových prostor. Začnu je „logicky“ hledat, přemisťovat, inovovat. A „logicky“ budu zase na začátku. Polepená dvířka, na nich samolepku s obsahem, následně přeškrtnutou a přepsanou jiným obsahem. To už bude konečná, živě to vidím. Sedím na zápraží a místo vyhřívání se na sluníčku jako stará babka budu plakat nad chaosem, na který jsem si znovu zadělala. Kdepak klid po dobře vykonané práci! Budu se zase štvát domem a hledat, strhávat nálepky a nalepovat jiné…

Panebože, ono se mi to zdálo? No jo, už je to tak. V režimu strategického plánování jsem asi zabrala a nevšimla si toho. Ale mohlo to tak být. Přece jenom – podstata problému tu je a tak zkusím něco ze snových záměrů použít. To bude!

P. S.: No dobře, ty samolepky by tam nebyly dlouho, protože to jako správná administrátorka samozřejmě dám do přehledového sešitu a se štítky dolů; fakt se to za chvíli špatně odlepuje…

Kitty