Raději ani troška pohybu

Sedím zde nad katalogem Magnetu. Došla jsem ke stránce s pomocníky při zahrádkaření…

Koukám na to a je mi smutno. Dokonce se ve mně začíná vzmáhat vztek. Vědomě docela chápu, že všichni se chtějí živit. Lidé jsou koumáci a kutilové. Vyřeší nějaký problém a už to prodávají v katalozích. Katalogoví mágové nám to předloží v pestrých barvách. Podpisky to nabízí jako věc, bez které se nemůžete obejít. Abyste byli trendy, prý musíte mít zahradu plnou trpajzlíků, svítících tyčí nabíjených slunkem. Pod kdejakým keřem na vás musí jukat sádrový nebo plastový ježek, žába nebo dinosaurus. Na nejlépe umělém trávníku dostanete ke koupi tvořivě otřískaný trakač nebo odrátovaný prasklý sádelňák. Brrrr, tam bych nechtěla žít, řekne si venkovská ženská nad motykou v zahradě.

Jenže zatímco hrbí hřbet a kope a vybírá plevel, udělala chybu. Nepodívala se do čerstvého katalogu Magnet. Tam by se poučila, že na provětrání trávníku jsou hroty na holínky, které při každém kroku průběžně kypří trávník a vytrhávají z něho mech. Kdepak železné hrábě a modrá skalice, ne! Bez námahy si koupíte a nasadíte a máte trávník jak z Šeherezády! Nebo plečka nebo nůžky na trávu. Koukám, umná konstrukce dvou dlouhých rukojetí a koleček a mezi nimi u země nůžky na keře, zde sloužící jako zastřihávač na trávu. Nebo půlkruhový umak, jakoby kulatý ostrý rýč, s ním vestoje zarovnáte okraje záhonů, trávníků. Nástroje s dlouhou násadou rýpají trávu mezi kachlíčky, škrabou odtud mech, dokonce i vyrýpávají pampelišky bez nutnosti ohnutí zad.

Abyste byli patřičně in, musí vám po trávníku dvora nebo zahrady pochodovat celé dny robotická sekačka. Tráva povyroste a hned na ni vystartujte s řinčící motorovou kosou, na hrubší porost s křovinořezem, to jsou libé tóny strojních pomocníků na dědině! Kdepak po ránu tiše pracovat svištící naklepanou kosou, to dnes dělá jen vesnický nemoderní zapadlý vlastenec – mezi řádky čteme v nabídce. Na porosty plevelů s chemií a dnes i bioživočichy, kteří pracují za nás. Není přece vůbec potřeba se ohýbat a pracně ohrabovat rostliny na políčku. Všechno přece lze udělat vestoje, nebo i na klekátku, nejlépe ještě pojíždějícím, motorovém. Setí, kypření po dešti, zalívání – všechno za nás udělají vymakaní pomocníci! Prý za peníze můžeme mít všechno, co nás na venkově i ve městě zbaví nutnosti pohybu. Na každou činnost se asi postupně najdou strojky, násady a motory. Jen ne se ohnout, pohnout, ujít pár kroků a vynaložit námahu. Neříkám, že zrovna okopávání a pletí je moje parketa, přece jen mám své roky. Pepíno seče naše luhy rozměru fotbalového hřiště (jestli to má tolik) dobře ručně vyklepanou kosou. Řádky pro brambůrky hloubí tříhranným rádlem, do nich potom já v předklonu dávám naklíčené hlízy. Kordon stromů stříháme ručními nůžkami, ony i na zastřihování přímek ovocných stěn jsou už elektrické nůžky. Ale takový nástroj nevidí, kde ještě my necháme centimetr větvičky, protože tam je ještě venkovní očko na nadějné větvi, kde vyroste letorost a uzraje jablíčko.

Bohatství nápadů beru, každý se chce uživit. Někdy ocením i nápad a koupila bych. Ale už nekoupím. Zajedno si vážím pohybu, moudrého pohybu, i když to tak možná někdo necítí. Nejde na venkově všechno dělat podle pravítka a rychle, i když výkonně. Na skalce vám není žádná sekačka nic platná. Ani mezi mrkví nebo celery žádný motorový kypřič bez škod nezruší škraloup, nevykopne a nevybere plevel. Tam je třeba pohybu, i když ho na konci dne cítíte ve svalech a v kostech.

A za druhé: nápady jsou to rozumné, umné, dobře prodejné, to cítím. Ale po zkušenostech s mnohými dnes už nekoupím. Nejvíc zklamání mi přinesly mopy, smetáky, stěrky a nástroje na nástavných násadách. Většinou jsou šroubovací a po pár silnějších pohybech se násada prohne, plastový závit uvnitř ulomí a stojíte zde s pár půlmetrovými trubkami u neumytého okna – stěrka měla umýt a setřít okno v pětimetrové výšce, to měl být pro mě pomocník! Mop s dvoudílnou násadou skončil podobně, mopové násady s háčky za chvíli nedrží nebo se plastové díly ulomí. Páska na koberce nelepí koberec k zemi, ale při pokusu o odlepení krycí pásky vám spolehlivě oblepí prsty tak, že bez pomoci byste ruce odepsali. Deka pro mazlíčky nechytá chlupy a dá se moderním vysavačem vyluxovat. Chachááá! Deku mazlík rozškrábe než ji stačí zachlupit a ze zbytků pekáče žádný vysavač dobře chlupy nevysaje, to je jen reklamní trik. Ani turbo hlavice nic nesvedla s jezevčičími chlupy, i když je měla beze zbytku uklidit. Prostě – některé činnosti si musíte vzít do „teplejch“ a žádný vynález vám to vestoje neudělá.

Nejvíc mě ale dnes dojalo, že tam uvádějí, že téměř vše můžete s pomocí nápaditých výrobků udělat vestoje. Když nakoupíte, můžete se skoro všeho pohybu v domácnosti zbavit. To tak povídejte našim moderním chlapům. Skoro ke každému nákupu jsem svého kutila a všeznala volala a prosila o pomoc. Zlámané vícedílné násady obrblal a málem hodil na mou hlavu. Nefunkční mopy jen zaznamenal a dál po domě drandím s hadrem a pevným smetákem – nanejvýš posledním dílem násady a zbylou částí mopu s chytrým povlakem vytírám skoro vkleče mezi nohama stolů, stolků a nábytku. Můžu říct, že většina vtipných výrobků z katalogových nákupů už skončila svůj zpackaný život v tříděném odpadu. Co jsem mohla mít trendy oblečků a botiček, možná i aut, kdybych nepodlehla nabádání k nákupu zrovna tohoto nápaditého pomocníka! Jejich úděl v naší domácnosti končil poruchou nebo zničením nejslabšího jejich dílu a mým staženým ocasem mezi nohama. V tichosti jsem je vyhodila, i když jejich zánik stejně neunikl pozorným očím mého nejpraktičtějšího.

A kapitola sama pro sebe je úspora pohybu. My, kteří jsme starší a při těle, podléháme iluzím, že za nás někdo nebo něco namáhavou práci udělá. Teď už to vím – neudělá. Dál máme chlupy všude možně, i když máme psí mimčo teprve krátkou dobu. Dál lezu skoro po kolenách při úklidu, o profesní údržbě ani nemluvě. Jak jsem dnes ráda, že jsem se vyučila frézařkou se základním rukodělným výcvikem. Jak se mi to hodilo při poruchách auta nebo motorky. Dnes při moderním autě je nejdůležitější mít napsaná čísla servisů. Proto si tak vážíme starých mechanických pomocníků v domě i v dopravě, tam pár nástrojů a zamazané ruce dělaly zlatou práci a skutečně dávaly nový život našim pomocníkům. Zručnost, praxe a nápad tak mají ještě šanci. Zlomená podložka nemusí znamenat výměnu celých dílů za tisíce.

A pohyb v dnešní době? To je šance na život, na pohyblivost, na zdraví. Při nabízení různých mechanických či elektronických udělátek jdou na nás výrobci a prodejci vtipně připomínáním, že za nás bez nutnosti pohybu přístroje udělají všechno. Neudělají. To víme všichni. Proto jsem přesvědčená a ráda přijímám úděl ruční práce. Před pětadvaceti kily jsem kupovala to, co nebude vyžadovat pohyb. Dnes po pětadvaceti ztracených kilech se hýbám. Už tuším, že ruční námaha při práci na pozemských statcích mi prospívá. A připojila jsem mezi prostředky nutné pro život i pohyb. Prakticky pro nové štěně, které si žádá své. Ale i vědomě – pohyb po krajině, na vzduchu a v barevné přírodě se zvuky živočíšků a tiše svištících ručních kos a srpů potřebuju pro svůj duševní klid a pohodu. Už nechci být šizena a okrádána o pohyb. Která mašina obere mandelinky z ekologicky pěstovaných brambor? Kdo za mě oláme nadbytečně nasazené plůdky jabloní, aby neubíraly sílu těm nadějným šťavnatým? Nikdo. Jsou to lidské ruce a ruční nářadí. Je to námaha a zručnost a nápaditost a tradice, poučení z nutnosti obětování síly a pohybu těla pro život farmy.

Neberte mi pohyb, nekraťte mi život. Je krásný pohled na okopané záhony, ručně ostříhané stromy a tiše posečenou louku. Sice vám ruka jede po zpoceném čele, ale oči září radostí nad vykonanou prací. Pořád platí zákon o zachování energie: dej svoji práci a námahu a dostaneš výsledky úměrné vynaložené námaze. A já dodávám – za námahu přípravy životního políčka dostaneš radost. Tu mi žádní barevní sádroví trpaslíci a umělí dinosauři mezi rybízy nedají. Bohudík za tvořivý pohyb.

Kitty