Autorský blog?

Celé hodiny věším květ černého bezu na šňůry. Je to práce už docela automatická a tak mi přicházejí myšlenky na tvorbu blogů…

Pozoruji strukturu blogů. Všímám si, jaké jsou, do jaké míry jsou autorské. Docela mě pobavila ikonka u Milánka Dinosaura-bakov. Má tam ikonku: obrazově Autorského klubu, jak ji znám od jiných blogerů. Ale on tam má napsanou větičku „Nejsem členem Autorského klubu“. Vtipné, všimla jsem si toho včera. Dnes jsem zase trávila čas na půdě u květu a napadlo mě, do jaké míry jsou nositelé ikonky AK tvůrci svých blogů.

Vezmu to od počátků všech blogů. Začínáme se učit pracovat s aparátem blogu a tak jako já píšeme a píšeme. Nevím, že by někdo už od počátku svého blogu ho hned zdobil fotografiemi a obrázky. Vlastně zpět, jsou takové. A to je podle mě další odrůda blogů, kdy převažují fotografie. Většinou u cestovatelů, ale nejsem zase tak zběhlá v tématice. Fotografie se taky objevují u rukodělných technik; to je velkým přínosem pro čtenářky, chtivé něco nového se naučit nebo se pochlubit výtvory. Ještě pro další obory jsou fotografie přínosem a patří to na takový blog. A pak jsou blogy s návody, jak a kde a co užít, aby… To bych řekla, že jsou (určitě ne všechny) blogy autorské.

Uvažuji ale taky, nakolik autorskými jsou blogy, od počátku „vykrádající“. Vlastní nápad chybí, patrně těmto blogerům jde jen o statistiky kliknutí. Nevím kde, a ví to snad jen oni, seženou atraktivní obrázek a bez ničeho dalšího ho prásknou na svůj blog. Tihle se nezdržují studiem návodů, jak tvořit vlastní kompozice – třeba z vyhledaných detailů z internetu. Text u nich sestává z větičky: „Ahoj, klikni na můj blog…, máš krásný blog“. I takové mi přistávají na blogu, je to forma spamu či reklama, bez nápadu, bez vlastní tvorby. Ti se zjevně neobtěžovali přečíst nějaký článek. Ale jsou i tací, kteří mají svůj blog blýskavý, třpytivý, jenže obsahuje jen přejaté tendenční obrázky, jen aby tam měli bomby! O těchto právě uvažuju. Proč vlastně mají svůj blog? Když nevypovídá o životě autora, To je vlastně (pro mě) smysl blogu. Jakoby deníček, kam si zapisujeme nápady, dění v průběhu času a života. Vzpomínky, úvahy, humor, různé společenské události našeho současného života. Někdy jen pro sebe, někdy pro poučení jiným, někdy pro zábavu uveřejněním vtipné příhody ze života i třeba zpracováním nebo komentářem k článku jiných.

Autorský blog by měl být obrazem, vyjádřením svého autora. Přiznávám, že chodím z časových důvodů hlavně na své oblíbené blogy. Nemám ani přehnanou tendenci k ilustracím svého blogu. Pokud budou takové obrazové výpovědi, zase budu spíše oživovat své články svými fotogragiemi. Možná někdy využiju kresbu s vědomím autora a jeho dovolením. Ale jen v případě, že stylově k článku patří.

Docela jsem zasklila blogy, kde převládá zpravodajství a přejímání různých pořadů. Je to výběr a i já ráda využiju možnosti je skouknout, když už je někde najdu. Teď na jaře a v létě sleduji televizi jen občas, jaksi je mi líto času nebo nestíhám koukat. Docela vymizely mé oblíbené pořady, přestala jsem se v nabídce orientovat. S povděkem přijmu možnost podívat se na nějaký pořad bez reklam, v co nejkratším čase. Za to moc děkuji autorům. Jejich blog je autorský zase tím, že si dají námahu, vyhledají a zpřístupní pořady pro jiné. V tomto bych si dovolila oponovat Dinosaurovi – jeho blog je skvostně autorský právě tímto směrem. Aby mi bylo rozuměno, neškatulkuju. Jen uvažuju.

Prsty mechanicky věší květy na šňůru a mozek medituje. O tom, co mě zlobí a co bych ráda pochválila. Žádné velké hodnocení v tom nehledejte. Občas zavítám k adminům, u kterých je hodnocení blogů jejich chlebem, zájmem a povinností. Vlastně vedou autory na blogu. Moc často tam však ke své škodě nezabloudím. Možná tam je taky jejich článek na toto téma. Toto je niterný dotaz na kvalitu a obsah autorství obsahu na blogu.

Nemám moc přehled a nerada se nechám zlákat na neautorské blogy. Někdy kliknu na zajímavý odkaz blogu u jiných. A zklamu se tím, že je to snůška týnejžrovských výkřiků, zkratek a obrázků. Z takového velmi rychle couvám a občas přidám nerudný (z jejich pohledu) komentář. Hlavně u žádostí na kliknutí v komentáři u mého autorského článku, když navštívený patvar nelahodí mému oku a citu. Ale o plytkých výtvorech tohoto typu opravdu nemám přehled; hlavně proto, že nevypovídají o ničem. Pak je to pro mě ztráta času a pohody. Takové blogy pro mě být nemusí. Nemusí, no! To raději věším voňavé květy bylinky černého bezu.

Kitty