Někdy to tak vyjde

Zkusím vám vypsat, co všechno někdy musím stihnout udělat za den. Včera to byl záhul, nedivte se, že nemám čas na zprovoznění fotek na blogu z nového foťáku…

Ráno:

– snídaně pro Pepína (rybí pomazánka s 1/2 čerstvého tvarohu, chleba, čaj), a papu pro Betty. Rychle vyčesat živočíška a na vycházku do trní, přitom otrhat velký košík květu bezu.

Další etapa:
– otrhání květu bezu naproti na velkém keři, který se musí pracně ohýbat
– na poli – zasadit řádek kedluben, přesadit vzešlé červené řepy do mezer, kde nevzešla (na 2 řádcích bylo celkem všehovšudy vzešlých 21 sazenic, 19 jsem jich vyrýpla a přesadila na prázdné řádky)
– přesazení 18 sazenic slézů na stanoviště (budou to mohutné rostliny, tak do sponu 60 x 60 centimetrů)
– v 10.30 dovezli 22 q uhlí, rychle sklidit před deštěm (naštěstí přišla Mařenka a pomohla, odnesla si za to kabelku tvrdého chleba pro králičí mimča, díky za zachránění uhlí před bouřkou)
– před polednem ořezání salátu a šnytlíku na pořezání a zamrazení
– přinést a naservírovat oběd, obrat uvařené králičí nožky pro Betty a mne na oběd
– střídavě odkrývání a zakrývání 2 kopek sena (neprší – prší, bouřka – neprší – prší další bouřky)
Odpoledne:
– pro kuchyňskou linku do města (15 kilometrů, vše v balících uloženo do Thálie včetně kuchyňské desky 180 cm, jeli jsme zkroucení jako paragrafy, rovná deska vcelku uvnitř nás všelijak pokřivila)
– večeřička – šunkofleky – já dvě lžíce směsi, malý talířek pro Pepína (abych ho jídlem nezabila, když by si večer vzal hodně jídla) s minerálkou Rajec s mateřídouškou na zkoušku,
– papu pro Betty (nařezané těstoviny, trošku uzeného z uzených ocásků)
– návštěva sousedky pro vajíčka a zůstala na televizi
– v televizi Pošta pro tebe s kafíčkem, které nám servíroval Pepíno, já řezání šnytlíku na zamrazení
V noci po televizi a šnytlíku:
– večerní výběh s Bettou
– navěšení zásoby květu černého bezu na šňůry za svitu světla na půdě
To ještě není všechno. Můžete se divit, že se všem omlouvám, že nemám ani čas hodit první fotky z digifoťáku na blog? Ještě jsem ho neměla ani připojený k PC! Dnešním alibistickým vypsáním mého včerejšího programu si současně plním závazek, že každý den nějaký článek na blog.

Kitty