Rok pro zdraví a pro krásu

V těchto dnech je to přesně rok, co jsem začala pracovat na svém zdraví a kráse…



(Omlouvám se za kvalitu fotky, ale zase – můžu to být i já, kdo vidí tvářičku, ne?) Mrkající

A tak jsem se dala do žití nové životní etapy – bez batohu 24,3 kg sádliska! Paní ortopédka mě pořád chválila v etapě boje za dnešní kila a kondici až dodnes. To už fakt jde. Před rokem jsem se těšila aspoň pohledem na svůj „ještě trochu štíhlý stín“, který jsem vrhala. Jenže to byl klamný obraz – stín byl natažený, ale kiliska tam byla a musela se nosit. Dnes vypadám jako můj tehdejší stín, takto mě vidí i okolí. Do štíhlosti mám daleko. Dala jsem si cíl 9O kilo, ale asi to nepůjde. Ještě teď přes léto zkusím toho dosáhnout. Už ale jím 6 000 kJ, byl to dlouhý boj. A bojovat se mi už nechce. Nechám to tak. Možná už moc líp nebude. Dnes se jen chci svým přiznivcům a příznivkyním pochlubit – porozuměla jsem svému tělu, které pohrozilo. Dala jsem na rozumné rady, uhájila si právo na vlastní stravu a dnes hlásím: dovršila jsem svůj rok pro zdraví a pro krásu.

Nedlouho po zahájení diety a nového životního stylu jsem napsala článek, ať se ke mně přidají ti z vás, kdo to taky chtějí zkusit. Nikdo nevydržel. Vlastně jen jedna večer nejí, ale výsledek se nedostavil, i když se musí pořád hlídat. Pohybu má dost, ale systematicky se do toho nedala. Škoda. Další z vás chtěli, ale…

A tak dnes jsem zde vítězem (pro mne známým) jen já. Pokud je někdo, kdo se se mnou do toho dal a má dobrý výsledek, přihlaste se mi. Já to nikomu neřeknu, jen to prásknu na blog. „To skoro nikdo nečte!“

Začínám druhý rok nového života. Už nechci tahat batoh svýho sádla navíc. Už nikdy! Tento rok mě poučil a odměnil. Jsem stínem svého stínu a s tím jsem spokojená.

Kitty