Už podruhé jsem zlodějkou

Dnes jsem zde měla technika na předělání a zefektivnění PC…

Kdo mě znáte nebo čtete stále moje články víte, jak jsem tuhle inovaci nesla. Šok na šok. Musím ale říct, že on byl empatický, postupoval skutečně pomalu a krok za krokem. To mi vysloveně vyhovovalo. Jen drobně odbočím.

Někde jsem pochytila, (možná v Bibli), že někdo hladověl a člověk (asi teda Bůh), který mu chtěl pomoci, mu nedal rybu, aby hned uspokojil hlad, ale naučil ho chytat ryby. Stejně tak to udělal můj „mág“. Neodbyl to znovuinstalací mého Windowsu, ale donutil mě si všechno, co dělal, zapisovat. Za jeho dozoru jsem si to zapisovala, všechno vypisovala jak pro bl*ou, abych to pak mohla (při potížích nebo poruše) znovu přeinstalovat! Chachááááá, to bych ho mohla zrovna znova volat. Asi. Rozhodně odvahu bych jako měla, zápis snad přesný, dozorovaný Pepínem, mám udělaný. Ale kdo mě znáte víte své!

Víc nebudu vypisovat. Koho bude zajímat, co a jak jsme dělali, může se zeptat. Tohle je rubrika „Vykutálenosti“ a práskám na sebe, že jsem znovu byla zlodějkou! Už jednou jsem o tom psala – 19. srpna 2010. Ale teď to bylo v rychlosti a já jsem si skoro ani neuvědomila, že bych měla o použití fotky poprosit. K věci.


Technik už dostal zaplaceno, už se rozloučil a vyšel k svému autu, když mě napadla potíž, kterou jsem měla včera. Chtěla jsem sestře poslat Kuleváloše, měla jsem ho v Oblíbených. Napsala jsem text a chtěla do přílohy dát fotku, která se mi objevila, když jsem klikla na Oblíbené s tímto názvem. Do té přílohy jsem dala link té fotky, ono se tam něco objevilo. Dokončila jsem mejl a odeslala. Začalo mi to ukazovat Ukládání e-mailu, hodně dlouho, a pak jakási hláška, že něco (asi že to není správně). Zkrátím to, mejl jsem nakonec odeslala jen se slovní adresou z vyhledávače. Sestra si na to klikla a měla zábavu -to vím nabeton, bodejť ne.

Já jsem teď technika znova přitáhla k PC, nastartovala ho a načetla obrázek. Ten se lekl, jen hekl! Vysvětlila jsem, co se včera nepodařilo. I mě napadla možná příčina. On to hned pochopil a začal diktovat, jak tu lechtivou fotku poslat v mejlové příloze. Klik, klik, klik a byla tam. Jen jsem poslala pár slovíček a podpis a bylo to!

A teď jsme u jádra věci. Já jsem to fotku pro sestru normálně ukradla! Sice vím, že bych se měla dovolit, a mít víc času, tak jsem to slušně udělala. Ten čas jsem neměla, technik Petr už měl prakticky být na cestě domů. On mě na to upozornil, ale znáte to, muselo to být HNED!

Tak jsem se zase stala kradařkou! Píšu tento článek jako omluvu mojí známé blogerce NewOld – Renátce. Už teď a tady kajícně prohlašuju, že jí napíšu zprávu a požádám o prominutí a o dovolení. Že jsem v radosti, že to budu umět, sáhla nedovoleně po fotce z jejího článku. To zavinila atraktivnost fotky a příležitost. A taky zkušený odborník-technik PC Petr, ke kterému jsem vzhlížela a vzhlížím jako k šamanovi, když už ne k bohovi. Pochopíte to? To učení mi dnes šlo jako po másle. To je u mě co říct.

Nechci kradařkou zůstat. S Renátkou se domluvím, je moje oblíbená. Jak to dopadlo, o tom vás budu informovat v „PS“ce za článkem dodatečně. Snad bude chápavá a vstřícná.

Kitty