Pocta Kelyšovi

Urodila se nám! Kdo nebo co? Z dobré nálady hymna pro blogery…

Dnes jsem nakoukla ke Kelyšovi.Protože má zpěvavý blog, kde si přijdu k hudebnímu žánru i mužnému mužskému hlasu. A – srozumitelnému textu. Chodím k němu teprve krátce, ale připoutal si mě hudební imaginací. A nutno říct i proto, že to mám DOMA, na našem blogu, kde nezapomenu přístup. Přece jen starucha, kratší cesta je lepší. I když teď vyznávám, že sem budu dupkat o hodně raději.

Mám svůj blog, kde mám přátele, kamarády a kamarádky a známé. Poznáváme se přes denní i výjimečné příhody. Zde si tykáme a jsme rádi spolu. Já jsem do řady svých srdečních blogů zařadila spontánně i Pavla Kelyše Hoška. Kdo k němu chodíte, víte, že jeho blog je srdečný, bezprostřední, zpěvavý. A ode dneška je pro mě i interpretem blogerské písničky od srdce, z dobré nálady.

Milý Kelyši, z písničky pro nás je cítit Tvoji radost okamžiku i pohodu. Nechci dnešní hold psát jako tuctové přání a poděkování. Tato melodie je mi odměnou nejen pro zmínku o mně. Zrovna tak Tě mohli napadnout další blogeři (čo to trepem, ne dát Ti do budky, ale zrovna přijít na mysl) , je jich určitě řada. Lehoučká melodie je chytlavá. Jsem si jistá, že slova i nápěv máme napsaná buď v Oblíbených nebo někde na papírcích. K zapamatování. Já jen i pro sebe si poznamenávám takto veřejně – Kelyšova hymna pro blogery „Kelyš – Ahoj blogeři!“. Prostě – už dlouho je pro mě Kelyš dobrá značka. Díky.

P. S.: Tajně doufám, že zase někdy nebudeš moct spát, ukutíš pěknou melodii a z blogových hlubin vylovíš další nosné texty. Jen ten důvod nespavosti Ti nepřeju a zapálím svíčku u Chrámu, aby se Ti záda vzpamatovala a nebolela. Při bolavém těle jsi dal dohromady příjemné písničky. Jak to bude vypadat, až budeš úplně zdravý! To zase budeš bouřit na celou dědinu svůj oblíbený rock! Ale budiž Ti to přáno.

Tvoje kamarádka a fanynka Kitty