Nevážila jsem si toho!

Jsem v situaci, kdy povzdech v názvu článku je krutě aktuální…

Kde jsou ty šťastné časy, kdy jsem si psala pro radost a z radosti své články na blog. Bez veškerých obrázků a fotek. Články přibývaly jako houby po dešti, pohoda autorky z nich přímo čišela. Pak byla doba, kdy jsem si stýskala, že se můj blog neblýská a není ilustrovaný fotkama. Začala jsem kolem toho tanečky, až se v mém článku šťastně objevila první fotka – koza. Pro další práci s fotkama jsem koupila digifoťák. Zatím jsem si z něho dvakrát uložila fotky do počítače. Až na to, že je nemůžu najít!Křičící

Přestala jsem mít čas na radostnou tvorbu článků. Odhlížím od těžkých časů v životě naší rodiny. Měla jsem ve starém počítačí soubor textů a kvůli tomu jsem navázala spolupráci s mágem PC. První část záznamů jsme zvládli a je jen otázkou času, kdy přesunu potřebné záznamy z texťáku starého PC do nového. To je OK. Druhá část přesunu souboru se týkala zapsaných roků denních záznamů ze života a práce zde na venkově. To se nepodařilo vlivem činnosti virů, jak mi bylo vysvětleno. Ani starý PC už není, jeho harddisk měl vydat své záznamy, jenže nevydal. Jedna etapa je za mnou. Dostala jsem doporučení na jiný organizér, musím se s ním naučit fachčit! To zase budou nervy.Křičící

Mág zahájil frontální tažení za osvojení si dovedností v práci s počítačem. Chtěla jsem to. Dvě sezení mě zásobila sumou informací pro vlastní práci se soubory, disky, dokumenty a obrázky. Dvě vícehodinová sezení mě zásobila množstvím informací. Při vlastní práci jsem rozuměla, část si zapisovala, i prakticky zkoušela. Teď z toho mám gulage. Vůbec nemám pocit, že jsem získala dovednosti!Zamračený Když teď cokoliv zkouším provádět, nefunguje mi skoro nic. Pak vytěžuju k jednotlivým problémům přátelské blogařky. Pro množství toho, co potřebuju, se ještě víc zaplétám. Točím se v kruhu dovedností a vědomostí, které ale neumím uspořádaně použít!Plačící

Navíc jsem si začala s Facebookem a Skypem. Na FB mě přilákala bývalá kolegyně. Mimo stresující zážitek s fotkami ze smrtelné nehody mého synovce mi moc prospěchu nepřinesl. Ani zde se pořádně neorientuju. Pořád se mi hlásí jacísi přátelé, kteří mě chtějí za přátele (to ovšem dohazuje FB a skoro nikoho z nich neznám)! Ve struktuře FB se nechytám a málokdy je tam někdo, koho potřebuju jen tak. Dlouho jsem se bránila vstupu tam a tuším, že to dopadne tak, že ho šťastně odinstaluju. Mám Skype!

Skype je dobrý kup. Dělá mi radost. Můžu si povídat s kamoškami z blogu. Fotka pořízená kamerkou Skype mě vyprovokovala ke zkvalitnění image! Zažila jsem šok, když jsem se viděla, jak doma chodím a jak aktuálně vypadám. Už jsem to dala do pořádku. To je první klad. Pomocí sdílení obrazovek čerpám dovednosti tak, jak se vynořují. Další klad. Přesvědčila jsem sestru, že Skype je pro ni to pravé ořechové. Za pár minut si zorganizovala připojení a už jsme to prozkoušely. Pomocí Skype bude ve spojení s vnoučaty na Slovensku. Třetí klad. Opravdu funguje pokecání s blogařkami mé krevní skupiny a doufám, že i s mágem a sestrou. Odreaguju se a snad operativně dokážu získat spěchající informace. To je čtvrtý klad. Možná zde hraje roli „ztracený čas“, ale to ve spojitosti se styky pomocí Skype jako nedostatek nevidím.

V souvislosti s tím, že jsem do Skype zatáhla i moji sestru, mám rozporuplný pocit. Ona je na Netlogu, kde jsem díky ní i já. I zde mám podobný problém – nerozumím systému, nemám tam mimo ni známé. Mám strach!Plačící Velký strach z pohody (či spíš z nepohody) z užívání různých sociálních sítí! Vysvětlím na mém případě.

Dokud jsem si hrála s písmenky a zážitky v článcích na mém nebarevném a neobrázkovém blogu, psala jsem šťastně a soustředěně. Znala jsem, co jsem pro tohle psaní potřebovala. Až jsem začala být neskromná a chtít „hamty hamty“, abych porozuměla všemu kolem počítače, přestalo moje štěstí. Počet článků klesá, „psavé“ záchvaty už nejsou tak časté. Je čím dál víc článků, které načrtnu v blahém nadšení nad výborným nápadem, ale čtivě napsat se mi je nepodaří, uložím ho a nakonec smáznu. Nemá šťávu.Zamračený A to všechno proto, že jsem se příliš zapletla do „technikálií“ kolem porozumění všemu kolem počítačoviny. Mág je výborný, blogerky mají snahu a krátkodobě pomáhají. Ale vidím, že můj mozek je asi starý. Nacpala jsem si do něj tolik informací, že se zasekl. Pletou se mi „pojmy s dojmy“, získané dovednosti nemám čas opakovat a jsem nešťastná ze zmatku, který prožívám. Nevybavují se mi nejjednodušší znalosti, nabyté od odborníků. Dělám chyby, počítač mi dělá schválnosti. Musela jsem změnit prohlížeč, místo Lotusu se budu muset naučit jiný organizér. Záhadně se mi změnil vzhled Seznamu, ztratila se mi lišta záložek, neumím ji vyvolat ani najít.Plačící

Nevím, je-li to jen můj problém. Jen tuším, že se takovému stavu nevyhne žádný uživatel PC, internetu a sociálních sítí. Nastane zmatení pojmů a víme všichni, jak to dopadlo s Babylonskou věží!

Dnes – teď – jsem se rozhodla napsat tento článek. Abych se vyzpovídala z neúspěšné snahy všude být, všechno vědět a umět. A možná (snad) varovala před rozmělňováním soustředění na smysluplné psaní článků na mém radostném blogu.

Tímto dnem už si budu moc dávat pozor na další záplavu informací kolem počítače a internetu. Hlavu mám jen jednu. Chci zase psát jednoduché výpovědi v článcích na svém blogu. O všem ve svém zdejším životě. Mnoho rádců a učitelů zničilo moji radost. Nikdo z vás nemá radost, když mu spadne počítač. Mně „spadl mozek“! Doslova a do písmene. Není se čím chlubit. Zase se začnu pomalu rozjíždět k radostnému psaní na blog. Zase – těžce jako ten zahlcený sentinel, o kterém jsem napsala jeden svůj článek – se zkusím rozjet a získat radost z nových článků. Aby vůbec v budoucnosti nějaké byly.Rozpačitý

Mám fotky a taky v článcích budou. Ale až získám jistotu v praxi jejich přenášení do Galerie. Uspořádám si obsah do složek, abych spolehlivě našla nahrané fotky. Aby mi počítač sloužil. Ne jako teď: aby mě stresovalo, že cokoliv učiním a nahraju a uložím, to spolehlivě nenajdu. Chci mít z počítače radost jako z pomocníka a ne aby byl hrozbou zmatků a zdrojem posměchu mého bytného. Už jsem měla dojem, že hodně vím…

Kitty