Drobnost

Zkusím sem hodit takovou drobnost, ale …

Mám velký zavařovací hrnec. Žádný výkřik módy. Pořádně ošpiněný zavařovačák na 14 sklinek obsahu 0.7 litru. Dnes pod tlakem potřeby jsem udělala zkušenost.

Nachystala jsem si krásně barevnou směs na lečo – papriky tří barev, ačokču, cibuli, rajčátka červená a žlutá. Radost pohledět. Sklinek osm. Další dávku tvořily okurky. Dávám to do hrnce a bacha – závada!Křičící Jsem postaru zvyklá na čtrnáct sklinek a dnes se mi u hrnce štosovalo sklinek ŠESTNÁCT. Pro starý způsob měření teploty v hrnci jsem měla skleněný teploměr v kovovém pouzdru. To už je minulost, nešikovná ruka a skleněný teploměr měl díru. Pro okamžitou potřebu jsem zaskočila k sousedce a půjčila si jiný skleněný a ještě jeden – krátký kovový s tenkou trubičkou. Skleněný na hrnec neseděl, použila jsem ten kovový a pak si ho i koupila. Tehdy mi nic nenapadlo. Až dnes pod tlakem nutnosti. On má gumovou zátku na té tyčce. Zátka ucpe díru ve víku, ale dá se taky po tyčce posouvat nahoru a dolů. A nápad byl tady! Překvapený


Zkusila jsem narovnat všech šestnáct sklenic a víko jsem uzavřela teploměrem jako jindy. Jako jindy ale už nebyla poloha gumové zátky. Teploměr by se mi pro sklenice uprostřed nevešel, proto jsem zátku spustila hodně dolů. Dřík teploměru byl v hrnci jen kousek, drželo to jak pes ježka, ale povedlo se. Zavařila jsem o dvě sklenice více než obvykle.

Jde to! Jasně, nouze naučila i Dalibora housti. Stará hospodyně, léta zavařující doma i zde, a na tuto možnost jsem přišla teprve dnes. Já nejsem žádný kuchyňský mág, zkušené hospodyně to třeba znají. Zase jsem hodně pozadu. Ale napadlo mi, že i taková drobnost se hodí. Třeba některé mladé hospodyňce. I když ty už dostanou do domácnosti nerezový trendy zavařovačák na určitý počet sklinek. Tam se experimentovat nedá. U starého osvědčeného to ale jde!


Kitty