Kosa na kámen

Přece jen padla kosa na kámen…

Ze všech zmínek o naší „kolemroční“ nalezenkyni fence Betty prosvítá její nezkrotnost a doposud hodně živelnosti. Přesto nedávno padla kosa na kámen.


To s ní šel Pepíno pro jídlonosič. Šli po silnici, došli ke „králíkárně“, kam nám vozí obědy, a potom fičeli zpět. Betty navolno a Pepíno nesl plný jídlonosič. Stalo se, že najednou se k nim blížil soused z osady na motokole. Betty ráda útočí na kolo i tento stroj. Ze začátku ji Pepíno dokázal přivolat a ona stála a koukala. Jenže najednou se rozběhla proti jezdci. Starý muž ji najednou měl před předním kolem. Dostala náraz; jezdec spustil nohy dolů a vyvažoval hrozící pád. To se mu po pár metrech podařilo, vyrovnal a zastavil se. Pepíno se mi svěřil, že už ho viděl na kmenu silné lípy. Nestalo se tak a soused odjel. To všechno jsem neviděla. Až doma.

Otevřela jsem jim vrata a Pepíno vešel jako kakabus. A začal vodopád výčitek, že je Betty nemožná, nevychovaná, jednou ji něco zabije. Neposlouchá a… a… a…Křičící Prostě nezvládnutá. Betty někam zmizela. Jasně, dostala svoje.

Jenže to bylo trochu jinak. Po kolizi prý byla najednou pryč! Naproti je docela velký hustý keř, trnitý, neprůhledný. Pepíno se mínil dopídit pitomé feny a dát jí na budku. Jenže ji nenašel. Nikde ji neviděl. Volal, hrozil – nikde ani chlup. Pro tu chvíli ji nenašel. Jídlonosič u silnice osiřel. Bloumal po okolí, volal a doufal, že se vrátí. Po pár minutách to vzdal – nakonec vždycky přijde. Jen došel ke vratům, najednou se odněkud vyřítila a proběhla vraty zrovna v okamžiku, kdy jsem je otevřela. Vypadalo to, jako by normálně přišli s obídkem. Až na to jeho lání: je to moje vina, rozmazluju ju…Křičící

A teď už rychle. Betty dostala asi ránu od předního kola a pak doma od Pepína vylání, snad ji nebil. Ona se převrátí na záda a rotuje kolem své osy, to ani není technicky možné. Zato ale: jen zaslechne zvuk motokola, dekuje se se staženým ocasem co nejdál od silnice. Pozorně bádá, odkud a kam až jede ta mašina, dávající pořádné rány do hřbítku či kam. Včera vpodvečer nezřízeně štěkala, lítala tam a sem, až mě vylákala ven za vrata. Ven ale nechtěla: zrovna kolem vrat projížděl onen soused na typicky bzučícím motokole. Aspoň takto se mstila za rány, které utrpěla. V tomto konkrétním případě když to zaslechne, je pozornost a klidnost sama. V tomto jediném případě je poslušnost sama. Dostala poučení, že tohle motokolo bolí!S vyplazeným jazykem

Kitty