Z trapasů těžím i já

Před dnešním polednem (18. září 2011) jsem na ČRo 2 Praha poslouchala Lenošku, kde jako host byla Ivanka Devátá…


Znám ji jako mluvnou herečku a skvostnou vypravěčku. Ivo Šmoldasovi se docela dařilo usměrnit vodopád její řeči. Pojal to tak, že nahodil udičku v podobě drobné narážky a nechal plynout tok jejího monologu. Tuto herečku miluju. Má úvodní článek v Receptáři. Čítávála jsem ho vždycky jako první z obsahu časopisu. Už nečítám – časopis jsem vykázala z odebírání. Jsou tam samé reklamy a reklamní časopis nemusím a nebudu platit!Křičící

V dnešním pořadu mluvila mimo jiné také o tom, že využívá svých životních či situačních nezdarů. Jsou tématy jejích knih a promluv v televizi i rozhlase, kam bývá hodně zvaná. Dobře se mi to poslouchalo. Objasnila mi i můj názor pro psaní na blog. Co se člověku daří není zajímavé. Jen výjimečně si to lidi rádi přečtou. Nanejvýš mohou závidět a štve je, že prospěch neměli právě oni. Mnohem víc táhnou nezdary a kiksy. O tom, že někdo něco nezvládl, zkonil či byl náhodou postižen, si přečte člověk raději. Cizí neštěstí potěší.S vyplazeným jazykem Proto volím okamžité zasednutí k počítači a práskám na svůj blog hned zatepla jakýkoliv můj výživný kiks či ptákovinu, na kterou jsem naběhla mému potměšilovi Pepínovi. Při psaní se znovu bavím a tajně doufám, že článek s takovýmto obsahem uvítají i čtenáři. Při psaní takového článku se uplatňuje citát z blogu „Newoldblbne“ – „úsměv od ufa k ufu.“

Z takové situace je snadné těžit. Řekla to Ivanka Devátá, herečka, spisovatelka a můj vzor pro volbu témat svých článků. Užitečnost okamžitých postřehů zná a uplatňuje fejetonista Rudolf Křesťan, můj „guru“. Svým způsobem psaní se jim snažím přiblížit. Ať se bavím já i národ. Staniž se!Líbající

Kitty