Pouťový řezy bez karamelového krému

Další historka od stejné Marušky. V televizi nic, tak večer příběh stíhal příběh. I tento pokládám za dost výživný, abych ho sem práskla…


V neděli měla být velká pouť. Všude vymalováno, naklizeno, hotovo. Ve čtvrtek jeli ještě nakupovat , aby všechno klaplo. V sobotu už potřebovala jen dodělat řezy a na ně potřebovala kondenzované mlíko.

Do malého kastrólku pak dala ohřívat kondenzované mlíko v plechovce. Jen nahřát. Ale jak to tak někdy hospodyně zakufruje, někde se zapomněla. Za půl hodiny se mlíko v plechovce nahřálo moc. Když se tam vrátila, zjistila vyloženou katastrofu. Natlakované mlíko konzervu roztrhlo. Uviděla všechno rozhozené na zemi, nalepené na odpařovači, plný strop a zdi, koberec. Ulepené kořenky a drobnosti v blízkosti plyňáku. Jak chtěla honem zachraňovat, co by se ještě dalo, samým spěchem u dveří uklouzla na všudypřítomné bílé hmotě a projela v ponožkách do největší mazlavé laguny.Plačící Vůbec nachápala, kde se v půllitrové plechovce kondenzovaného mléka vzalo tolik obsahu a čím to, že se ponožky vůbec nedaly odlepit od země.


Dcera uslyšela křik a nezaváhala. Bleskem vzala teplou vodu s Jarem. Strop šel umýt tak dobře, že bílení nebylo třeba. Další úklid postižených ploch proběhl utajeně. Aby chlapi neměli argument, že pořád někde při vaření shání a pak to tak dopadne. Znáte to, ženičky: jen vykouknu na vnoučka; a hele, tady uštípnu uschlý květ; pár mlíčů králíčkům…Mrkající

No a pouťové řezy? Nebyly s karamelovým, ale s pudinkovým krémem. Všem chutnaly a nikdo nic nepoznal. Pouť se toho roku obzvlášť vydařila. Jen se zkrátka dvakrát uklízelo!Úžasný

Kitty