Hlásím, že jsem zpět

Posílám pozdrav všem příznivcům mého blogu. Zase se hlásím do blogového života…

Je to tak. Po devíti dnech jsem zase zpět na farmě. Zrehabilitované už druhé koleno mě dokopalo domů. A to jsem se právě dozvěděla při přihlášení se u doktora, že jsem ani na tuto rehabku nemusela a mohla jsem využít přímo lázeňského pobytu. No stalo se. Lékaři mají prý různé názory na včasnost a potřebnost následné rehabilitace ihned po operaci nebo předpis křížkových lázní rovnou. Tak nevím.Překvapený

Mám se už dobře doma. Získala jsem řadu nových poznatků a informací. Nezapomenu se vám s nimi svěřit. Kutala jsem na nové rehabce v Třebíči, abych podala svědectví. Dočtete se.Líbající

A teď budu s napětím čekat. na který článek se mi ozve „bazilišek nepřející“. To je nový druh čtenáře mého blogu. Rodové jméno má podle jeho prožívání mého textu a jméno rodové – však z nedávna víte, o co jde. Radost mu ale neudělám!S vyplazeným jazykem Stejně to možná byl nějaký druh reklamy. Tu používají ti, co sami nic nevytvoří a potřebují kliknutí. Mě to naštvalo, což je slabý výraz. Ale jen jednou. Nenechám se do příště otravovat.

Ještě odbočka k minulé větě: když mi přijde na mobil telefonát nějakého dýlera s nabídkami přestupu někam nebo nových produktů, označím si ho do příště jménem „vopruz“. Zde to asi nejde, ale jméno, jakým se přihlásil, mi v podvědomí okamžitě naskočí jako „“vopruz““. Takového budu mazat a mazat. Vy se nedozvíte, kdo chtěl Zamračený a já už se jen rychle vloupám ke komentářům článku a smáznu ho. Jak komára. Bzučí, svi*a, rád by píchl. Ale já už se umím bránit. Nadále nemá šanci.S vyplazeným jazykem


Lepší příští a radostný návrat k vám na blog si přeje vaše blogová kamarádka

Kitty