Žízeň

Nedá mi to hned začerstva sem dát jedno jednoduché poučení. „Hlad je převlečená žízeň!“


Podle mě je to tak. Paní doktorka mi vysvětlila, že se musím naučit řízeně pít aspoň 2 litry „tekutiny“ denně. Tekutinou mínila vodu coby zdroj života. Přeslazené pitivo v petkách žízeň
nezažene. Ale dost odtažitých mouder.Mrkající

Diabetická dieta – moje hubnoucí bible – nabízí jako nejlepší nápoj obyčejnou vodu s citronem. Citron prý proto, že výborně reguluje kyselost v organismu. Já to potvrzuju.

A můj příběh?

Začínala jsem hubnout zrovna na žhoucím začátku prázdnin, 3. července 2010. Zrovna jsem nastoupila se sestrou a našimi dvěma mlaďochy na pobyt na znojemské přehradě v Bítovské zátoce. Nedovedla jsem si představit, jak tam budu moct dodržet doporučené pití. Jak co do množství, tak co do kvality. A tak jsem zvolila to nejjednodušší. Do dvoulitrové petky jsem vymačkala celý citron a doplnila vodou se dvěma sladidýlky pro chuť. Denně jsem měla co pít a denně jsem si mohla hlídat, abych ty dva litry dala. Šlo to. A tento můj „nápoj bohů“ jsem pila po celou dobu.

Samozřejmě nejen to. Do pitné dávky se počítá i polívka, ale tu jsem měla nejíst. Počítá se tam případně i čaj, ten bez omezení, spíš bylinkový. Ale schrastěte ho u přehrady! Já ale stejně čajová moc nejsem. Ale i kafisko, když si je člověk neumí odříct. Nechtěla jsem je úplně vynechat – co by to bylo za dovolenou bez kafíčka. Tak k němu vždycky přišla nenápadná dvojka vody (ta už bez citronu).

S tímto poznatkem souvisí i další, nenáročný na plánování a finance. „Kdykoli pocítím hlad, napiju se!“ A úplně nejlíp to jde tak, že mám na „svých místech“ plnou sklenku vody. Nemusím šroubovat petku, nemusím pouštět vodu kohoutkem. Žízním, dojdu ke sklince a „pustím ji tam“.S vyplazeným jazykem To funguje.

Taková drobná praxe – a 26 kilo je dole. Nejen pitivem je živ člověk – ale může o tom vědět. Řeknete si – trocha vody…

Kitty