A dost podruhé!

Mám řadu oblíbených blogerů…



Něco z praxe na blogu už ovládám. Dodneška jsem ale hledala své oblíbence docela pracně; přes jiné. Klikala jsem na kýžená jména u konkurence. Bezmyšlenkovitě.Nevinný

Už je vás ale hodně, koho chodím navštěvovat. Cestičky mých návštěv byly hodně klikaté. Já jsem spíš systematik a tak mě to zlobilo. Až dnes jsem se zaťala. Pořídím si na své oblíbence šuplíčky a do nich se mi bude snadněji nahlížet. Žádného nepominu, žádného neztratím.

Odedneška už vás mám zaškatulkované. Ne nějak zlomyslně; u každého mám nějaké jméno, ofic či neofic. Podle citu i obsahu blogu. Už se nepomýlím. Šuplíčky mi byly nastaveny tak jak jsou a líbí se mi, když na ně pohledím. Představím si, čím je pro mě jmenovaný bloger či blogeřinka cenný. Mám ve vás pořádek, přehled, lad. Skutečné šuplíčky ještě čekají na realizaci, ale to pro mě není důležité. I podtržená jména mi jdou. A to mám ráda.

Taky se mi líbí u komentářů vaše ikonky. Hamty hamty – taky bych je chtěla.Plačící I ty mám rozdělané, tentokrát je tam musím dostat sama. To zase bude! Znalé blogeřinky zkřiví pysk a mrknou okem – zase něco chce a bude volat do všech koutů světa – pomožte!Překvapený Ne, tentokrát to bude jinak. Asi.Mrkající

No co, taky se musím s něčím občas prát!S vyplazeným jazykem Když jsou to jen vlastní blogerské dovednosti, tak to nebolí. Aspoň ne dlouho. A kdyby to náhodouNerozhodný nešlo dost splavně, vím kam zavolat, napsat, skypnout, telepaticky zapůsobit. To je hodně důležitá blogerská dovednost. To dám!

Kitty