Zákostelníček 47/2011

Je neděle a opět nastal čas vyplnit ho něčím pro mě milým…



Neděle 27. listopadu
Po dramatické neděli, kdy jsem ani minulý Zákostelníček nedopsala, se mě držely záhadné žaludeční potíže. V neděli drámo s vysokou horečkou, a tři další dny žaludeční třas. Ale nechci být jako stěžovací důchodkyně. „Zdravotní potíže“ jsou obvyklé a já chci využít čas k něčemu pěknému, co stojí za řeč. A proto teď zde dopíšu v rychlosti, co mělo být v minulém zákostelníčku:

Minule mě závada na blogu, kdy se mi pořád ztrácely články, zabránila dopsat povídání o všech dnech, počínaje čtvrtkem. Začnu středou – byly peciválky, a to hned dvakrát!Usmívající se Porci ve středu spucoval hospodář, zamrazené pro mě jsem vytáhla a načala v sobotu. To byla dobrota!Usmívající se U mě je jídlo důležité, proto tato noticka.
Čtvrtek – při nákupu jsme koupili Podpalovač. Normálně obyčejná věc pro zatápění v kotli. Tentokrát za mnou přišel hospodář s tím, že na obalu je „40 ks“ a váha „330 g“. Uvnitř je ale pevná tabulka hmoty s vyznačenými dílky a těch je 32!Křičící Když jsem zvážila hmotu, vyšla mi i s papírovým obalem a celofánem na 262 gramů! Zloději zlodějský! Klamou mě reklamou. Proděláváme na počtu podpalů. Bylo to ve slevě, ale co má být, má být. Dožralo mě to na nejvyšší míru. Na obalu výrobce není, je jen prodejce a ten se ukrývá za „slupku“, kterou jsem nevyluštila. Napsala jsem tam tedy mejla a podobné říkání i na „Sdružení Obrany Spotřebitelů“ v dTestu. Tam podnět předali dál. Zloději klamaví prodávající!Nerozhodný
Pátek byl úspěšný – po dlouhém čase jsem našla trendy knihu z naší knihovny. Pavel Kohout „Finance po krizi. Důsledky hospodářské recese a co bude dál?“ Při sekání elektriky v domě jsem ji pečlivě uložila a nemohla najít k přečtení. Už jsem v knihovně avizovala, že jsem ji asi
vrátila, anžto jsem ji neměla čas číst, že ať si počtou zatím jiní. Teď jsem ji našla. Pepíno ji lapl a šup s ní knihovníkovi – stejně to nebudu mít čas číst, když budeme montovat nový nábytek! Ať si čtou jiní! Nemrzí mě to, je to tak. Konečně se bude montovat a instalovat nová linka!!!Úžasný Prý to nemontoval proto, že jsem týden loni trucovala a nepomohla mu tehdy, a teď čekal, až si řeknu natvrdo. Výborně – aspoň vím, proč leží krabice s linkou pořád v zadnici. A to všechno pomohla zprůhlednit včerejším dotazem přes Skypa Otavínka. Aspoň je jasno a budu mít nový nábyteček. Hurá!Smějící se
Sobota – 25. 11. 2010 při nehodě na náledí na Moravě přišel o život synovec Zdeněk. Nezaviněně, ve 33 letech. K tomu není co dodat, bolí to stále. Zapálila jsem mu aspoň svíčku na Chrámu. Tak – to byl dluh událostí z minulého Zákostelníčku. Teď začnu aktuální vydáníÚžasný

Neděle 27. listopadu 2011
Všude si stěžují, že tento rok je nejsušší za měřených 200 let. Je to pravda. Zemědělský rok byl kvůli bezsrážkovému průběhu příznivý. Deficit vody se stále víc projevuje od podzimu. Přehrady a potoky málem ukazují dno. V Německu pro hodně nízkou hladinu vody našli v řece dvě nevybuchlé dvoutunové bomby a zrovna dnes (4. 12. 2011) se musí vystěhovat 40 000 lidí, aby je mohli vyzvednout a zneškodnit. Při normální vodě by tam ležely a hrozily další léta.

Pondělí
V mých denních zápiscích čistý list. Asi jsem skoro nic nedělala; vyprosila jsem si aspoň dopoledne pobyt na lůžku. Už mi nic nebylo, ale slabá jsem byla! Život běžel dál. Mlhy, mrholení, jíní na stromech, místy náledí – to vodní deficit nezlepší. Aspoň navečer jsem se dala do psaní více článků

Úterý
Pustila jsem se do rekonstrukce „Anotací“. Mám na to zvláštní rubriku. V nich bude datum, nově klikačka s názvem článku a stručný obsah článku. Přes pět set článků musím takto upravit. Aby už skutečně nic nebránilo mým čtenářům a mohli si podle obsahu kliknout a počíst. Je to fuška, čas si udělám navečer a to mi za zády hlučí zvukový smog z televize!Křičící Pořád a pořád!Plačící Kdy už se hospodář konečně urazí, že mu kolem telky pořád frflám?Překvapený

Středa
K projektu „Život umění Dešov“ přiletěl potěšující emajl: „dluh za magnetky je vyrovnaný“. Dala jsem dohromady druhý nakukovací článek http://diviznacka.blog.cz/1111/jestrabi-oko, v něm přidala pár nových informací. Zatím vznikla webová stránka, kde se zájemci mohou dočíst o záměrech sdružení „ŽuD“. Možná budou i zvířátka!?Mrkající Při psaní článku jsem narazila na sveřepou chybu blogu; na moje SOS mi pomohl admin Standa Rulc, moc mu děkujuLíbající

Čtvrtek
Ode dneška 1. prosince 2011 platí zvýšený poplatek za pobyt v nemocnici, lázních, LDN… Ze 60 na 100 kaček. To dělá za měsíc nedobrovolného „lenošení“ po úrazech a v nemoci i 3100 pracně vydělaných nebo nepracně obdržených dávkových korun. Nerada to konstatuju. Platí to, ale čtvrteční Jílkové „Máte slovo“ profláklo, jak nejasno mají o tomto poplatku i osoby nejdůležitější. Další změna: za celý recept i s více položkami bude 30 kaček: dřív bylo 30 kaček za každou položku na receptu. A ještě další změna: konečně je stanoveno, co je ještě standard a co už nadstandard. Já mám jasno – za lázně ze mě vytáhnou o 1120 koru víc. To je ještě za 28 dnů. Už se ale připravuje zákon, kdy základní doba bude 21 dnů. Ono stejně mi bude 28 dnů dlouhých. Ale budu u sebe mít na poslední týden sestru, která je tam „osvěžovně“ stráví se mnou; na to jediné se těším – a moc!Usmívající se

Pátek
Odpoledne se zde stavil manžel hospodářovy sestřenky Mařenky se změnou termínu zabíjačky u nich. To zase bude nápor na sebekázeň: ujíst darovanou trdelnou polívku a hlavně zneškodnit záškodníky škvarky!Křičící Mám jasno: všechno zavařím do skla!Mrkající Já mám ráda ucho, případně nožičky – křupky prý dělají dobře chrupavkám v kolenách. Jenže jak budu teď argumentovat, když nemocné chrupavky v obou kolenou nahradil silikon? Na něco přijdu. A ten den ráda „řízeně“ přeruším dietu. Nebo se prostě naprásknu co nejlibovějších zabijačkových dobrot. Jednou není pořád, ne?Mrkající Nepřivezl jablíčka na křížaly, přesto jich dostal plnou čtyřlitrovku. Prý to u nich nikdo nejí. On není doma, když vnoučata přijdou ze školy. Mařenka nasype pár křížal na talířek u nich a začne „ofěra“ – přibíhají, lapnou kousek, sporcují a letí zpět. Jasně, že na talířku při jeho příchodu nic není!S vyplazeným jazykem

Sobota
V pátek jsme nestihli pro déšť a namrzání na silnici zajet nakoupit do města. Mám už tolik restů, musím se tam dostat!Plačící Proto dnes došel chleba. Už týden starý, dobrý, pro hospodáře ten nejlepší! Já ho stejně nejím, ale štve mě to. A došlo na lámání chleba skoro doslova – musel na kole do vsi koupit chleba bratru za 33 kaček! Dovezl krásně měkký, voňavý, k nakousnutí. Na ten se těším a jeden krajíc se sádlem a hodně česnekem si dám!Nevinný On ne, bude čekat na to tvrdé kopyto.Nerozhodný Žaludkáři, slezinkáři a žlučníkáři si libují v tvrdé brzdě! Já ne a ne a ne! Jak jen to jde, tak si třeba u nového měkkého ukrojím krajíček, že je přes něj vidět „přes rybník“, ale ten si dám. Je to můj malý hřích – u nevěřící. Takový by se nepočítal ani věřícímu, ne? Je to přece chléb vezdejší. K tomu nabízím k přečtení http://diviznacka.blog.cz/1101/tvrdy-nekdy-i-vonavy


Na shledanou příště – v lepších (třeba deštivých) dnech se už zase těší

Kitty