Malér

Včera jsem napsala, že kvůli jednomu článku jsem spálila vnitřní sádlo…



Já na to škvaření sádla a škvarky asi jednou doklapu!S vyplazeným jazykem Tentokrát jsem si ze zabíjačky objednala u Pepína kousek hřbetového sádla na vyškvaření, abych měla sádlíčko pro hřešení. Jen tak na rozměr dlaně. Občas si namáznu na chleba, jen póry a dovysoka si na ně nakrájím cibuli nebo česnek. A pro Pepína na mazání žil vnitřní sádlo. To používala před léty babička na ošetřování kůže při bércových vředech.

Stalo se. Přinesl požadovaný kousek hřbetového a pár cucků vnitřního. To vnitřní jsem hned nakrájela a dala škvařit. Jen na sporo. A zatím jsem šla psát o pokořené Betty. Asi dvakrát jsem šla zamíchat, dělalo se to hezky pomalu. Pak jsem řešila, jak něco v článku napsat, a najednou jsem ucítila spáleninu. I přes dveře, přes verandu až z kuchyně. Vyběhla jsem a to už bylo všude kouře, z pánvičky se neblaze zvedaly jedovaté páry. Zhasla jsem plyn, pevně chytila pánvičku, odnesla ji nad septik a obsah skončil v něm. Posledně jsem taky něco škvařila nebo smažila, smékla pánvicí a ono to chytlo.Křičící Hezky vysoko, na čerstvě vymalovaném stropě černý oblak. Teď jsem byla opatrnější. To druhé sádlo jsem potom nakrájela a dala na pánvičku, že jako je ten pach ze spáleniny z něho. Nebylo vůbec smažené; počítala jsem s tím, že to Pepínovi nedojde. Nedošlo.

Ráno jsem vyškvařila to hřbetové sádlo a nalila je do půllitrové sklenice. Mínila jsem je podstrčít coby vnitřní na to jeho mazání. Odpoledne došlo na dotaz, kde má to svý sádlo. Ukázala jsem na sklinku: že je to to jeho sádlo. Zaškaredil se, že je chtěl syrový. Došlo k nejhoršímu. musela jsem přiznat, že jsem vnitřní sádlo škvařila a spálila. Prostě – vnitřní není. Že jsem ráno volala Mařence, aby mi dala jiné vnitřní, ale nebrala to. Sádlo na mazání jeho tlapky prostě není.Plačící

Je to tak. Kvůli těžkostem v pohádce o pokořitelce Betty jsem spálila jeho vzácné vnitřní sádlo. Budu se snažit je získat z obchodu. Syrové vnitřní sádlo; to bude rachota.Zamračený Spolíhám na sousedčina syna, prodává v masně. Snad mi takových dvacet deka z nějaké zabíjačky schrastí. Nebo teď pořád někde zabíjejí – musím se poptat. O vzácnost syrového vnitřního sádla přece Pepína nemůžu připravit. A to jsem ho na ně ještě lákala líčením, jak moje babička…Překvapený Ach jo, já stará zmatkářka. To ty články na blog!!!Mrkající

Kitty