Den po…

Už je den po štědrém večeru. I nám přinesl Ježíšek toužený dárek…



Jen málo z vás ví, jak se rodil a kudy chodila moje touha mít konečně něco originálního. V domě bylo zvykem, že k nám odkládala přízeň „jeté věci“. Tady to ještě může sloužit.Křičící
Ale padla kosa na kámen. Stará kuchyňská linka v obýváku z druhé ruky (ale tu jsem si vybrala ve frcu) už začala ukazovat rezaté skvrny. I díra se udělala, i jedna dvířka byla pravidelně podšprajcovávána. Už mě to přestalo bavit. I klekla jsem na hospodáře a v jeho slabé chvilce jsem vybrala z letáku linku mých snů. Jeli jsme pro ni, zaplatili a hned odvezli domů. Celou, jednou sériovou Thálií. 16 kusů a vydudlanou dlouhou desku k tomu. Není možné uvěřit, ale ano, přivezli jsme ji. Já seděla šejdrem a v předklonu, hodila se shozená kilka. Ale znáte to – co je doma, to se počítá. Počítala jsem, že taky ji hned sestavíme a budeme užívat. Jenže ouha! Hospodář nic, já dudlala, aby už začal montovat. I jsem nedávno zkontaktovala nábytek a po novém roce objednala chlapy, kteří nám ji teda smontují.

Celá věc měla zádrhel, o kterém jsem nevěděla. Nějak mi to ušlo. Pamatujete, že jsem měla letos v červnu „dovolenou v domě“? Pepíno se na mne utrhl a já se odmítla smířit s hrubostí. Proto jsem týden sice bydlela v domě, ale nedělala jsem pro dům ani Pepína vůbec nic. Užívala jsem si spaní, čtení, péči o tělo i duši, chodila na dlouhé procházky http://diviznacka.blog.cz/1106/dovolena. A po ukončení mé dovolené měl Pepíno prohlásit, že on bude mít „dovolenou v domě“ až do konce roku. Proto nemontoval…

Zjistila jsem to náhodou při hovoru s Otavínkou. Zeptala se, jestli už máme smontovanou tu novou linku. Přítomný hospodář se dal slyšet, že on má tu „dovolenou v domě“. Že když já jsem mohla nic nedělat, tak on taky. Až do konce roku. Ale nevydržel to!

Jen jsem zahovořila o tom, že po novém roce mi přijdou fachmani na smontování linky, začaly se dít věci. Den nato začal kutat v ložnici a zadnici, kde byly krabice s nábytkem uložené. A najednou, asi týden před Štědrým dnem, se zeptal, jestli mu pomůžu. A vypadlo z něho, že budeme skládat linku. Pár dní jsme soustředěně montovali a potili se při zrodu mnou vytoužené kuchyňské linky.

Už jen den práce zbýval, když jsme šli na Zpívání u kaple. O tom jsem psala v posledních článcích. Hladové žaludky a horký dobrý punč ve větším množství zavinily totální výpadek z příprav vánočního dárku. Jen náhoda tomu chtěla, že jsme to stihli pod stromeček. On totiž večer na Štědrý den měl náš satelit „své dny“, telka nebyla. Spontánně padlo společné konstatování, že se pustíme do dokončení linčičky. Pepíno měl sám pro sebe závazek, že to udělá do vánoční nadílky.

I stalo se. V zápalu nadšení jsme postupně doladili všechny části. U jedné skříňky jsme až u namontovaných obou dvířek zjistili, že jedny mají hlavu správně, ale druhé jsou patou nahoru.
Pak už byl problém, dřevotříska udělala své, lepili a sušili zalepené třísky v otvorech a přitom jsme „dobrou vůli spolu měli“! Asi ještě doznívaly punče z předešlého večera. Ve 22.45 jsme složili na ukázku celou stěnu, na kličky jsem uvázala bilou mašli dárku a vyfotila finální dílo. To máte v záhlaví článku.

I to má historii: z digi je to 4000x 3000 a pár hodin jsem kutila kolem zmenšení fotky. Zmenšila, zlepšila, otočila vpravo atd., ale uložit mi to nešlo, takže se nedala použít. Až přišel Pepíno z kostýlka jsem si všimla značky uložení. Klik na ni a bylo to tam. Ještě jsem honem napsala zbytek Zákostelníčku s fotkou našeho letošního vzájemného vánočního dárku roku 2011.

To už je o letošní nadílce pod stromečkem všechno. Ráda přiznávám, že jsme se při komplikacích při čtení výkresu, sestavování ani drobných nezdarech NEPOHÁDALI. A to jsem to slyšela ze všech stran. Proto jsem to před Pepínem zmínila a jelikož se to týkalo problému „dovolená“, už předem jsme kolem sebe chodili jako po skořápkách. To bylo příjemné zjištění.

Je hotovo. Linka bude stát na svém místě v obýváku až po novém roce. Nejprve musíme dokončit dvě místa, kde budou části staré linky stát. Ještě musí zmizet z předku garáže staré koryto po dobytku, tam bude stát dolní část. A v zadnici musím připravit místo na zavěšení horní části. Jak já se už těším!!!

Píšu, píšu, chválím si, co se podařilo a najednou za mými zády rána jako z děla. Na holá prkna podlahy dopadla tvrdě Pepínem čtená knížka. No jasně, on dlouho nevydrží číst.Mrkající

Hezké svátky máme i přejeme všem čtenářům a čtenářkám mého blogu. Ať se všem daří tak jako se to letos podařilo nám. Dobrý večer přeji.

Kitty