Dárek nejmilejší

Nedávno jsem psala o tom, že můj přítel Pepíno má nějaký utajený dárek, kterým „sám na sebe myslel“. Přemýšlela jsem, co to vlastně může být. Jaký je to asi sobec, že myslí především na sebe.

Psala jsem o tom a hledala nápovědu i u vás ostatních blogerů. A kápl na to jediný chlap, který se ozval komentářem. Cituji:
Jsi jak malá. To když jsme jako děti našly schované dárky ve skříni a dumaly jsme, co by to tak mohlo být. Nepátrej po tom. Nech si aspoň jedno překvapení. Já to sice vím, ale nepovím. :-D
A později, když jsem stále volala po nápovědě, došlo zrovna od něho odhalení:

Já to teda prásknu. Pepíno má dárek. Přece Tebe. Ty jsi ten nejlepší dáreček. ;-)
A dnes mi to docvaklo. Mužská logika. Lapidární. Je to možné? Berou to všichni chlapi takto?
Já to teď obrátím. Včera jsem psala o tom, jaké VĚCI jsme si pro užitek a radost kupovali. Fakt jsem z nich měla radost. Až v noci, kdy jsem nemohla usnut, mi to došlo.
Co věci! Nejmilejší dárek, i když to není věc, je můj přítel Josef. Vidíte změnu hodnot v oslovení? Teď mého nejmilejšího mužského neoslovuju jako obvykle Pepíno. Ani maskulín, mužskej, hospodář či jinak. Je to můj PŘÍTEL a JOSEF. Osoba, které si vážím a kterou ctím. Osoba, která mi dala nový smysl života na stáří. Už dávno jsem ho poznala, ale udělali jsme chybu oba. Pak jsme k sobě nesměli 5 let mého manželství. Měla jsem muže, ale ne chlapa. K chlapovi jsem se po rozvodu vrátila. Byl a je to Josef.
Jak to ten Kelyš povídal v odhalení? Že já jsem jeho nejlepší dáreček?
Přece jen to ještě jednou obrátím. A teď úplně nejvážněji tvrdím a mám to rozmyšlené: mým největším dárkem, a nejen pod stromeček, je můj přítel Josef. Existuje knížka se stejným názvem. Je docela humorná. Můj život s mým Josefem je různorodý, ale hlavně a zásadně POHODOVÝ. Ono to tak někdy nevypadá, když o něm píšu. Ale je to tak. Je mojí největší láskou, která se mi přihodila = se kterou jsme si zbyli. A doufám, že mi život po jeho boku dopřeje co nejdelšího užívání si jeho blízkosti. Ve všem. Jak si slibují manželé: V dobrém i ve zlém.
To mi dnes v nespavosti docvaklo. Já na to potřebuju hromadu slov a Kelyš to má hned. No jo, chlap, vidí jasně a stručně. A snad to vidí i v mém psaní o Josefovi. Díky, Pavle. Přeji Ti do budoucna ještě taky něco takového. Věř, stojí to za to. Nikdy není pozdě na lepší příští. Howgh!
Kitty