Pochod ve voňavém mrazáku

Letos přišli mrazivci nějak dřív…
Obrázek zapůjčen od: „babca.blog.cz“

Do ledových mužíků jsou ještě tři týdny, jenže dnes naši krajinu zkrušil jarní mrazík. Nic moc, ale všimla jsem si, že jemné lístky nakvétajících vlaštovičníků jsou spálené. Dokonce i lístky kopřiv mají namodralý odstín. Asi to ráno bylo dost studené. Ještě že zasazené brambory ani řepa nelezou; jinak by asi byly na tabák – jak říká hospodář Křičící
V tomto studeném ránu jsem seznala, že zásoba chleba do mého odjezdu nebude stačit. Objednala jsem si šišku v místním obchodě a musela jsem si pro něj zajít. Jak odjel autobus do kostela, oblíkla jsem si oteplenou maskáčovou bundu s kapucou, na nohy farmářky, na ruce po dlouhé době rukavice – oblečení do mrazu. Postrojila Terezku, na záda batůžek s peněženkou a šly jsme. Dnes bez hůlek – ruce jsem si prozíravě dala do kapes – teplo vypadá opravdu jinak Zamračený
Bez potíží jsme došly k obchodu, nakoupila jsem navíc i nějaké maškrty pro hosty a vyšla ven. Jen jsem uviděla čekající Terezku, vrátila jsem se zpět a koupila pro ni jeden špekáček – jako prémii za její včerejší svátek (jinak slané uzeniny nedostává). A taky abych ji nemusela vést na vodítku, to se špatně ovládá rukou v kapse! Když tuší nějakou mňamku u paničky, drží se v dohledu, pokud ne přímo u nohy poblíž kapsy, kde čuchá pamlsek S vyplazeným jazykem
Zpět jsem volila delší cestu a dobře jsem udělala. Přidala se k nám sousedka ze vsi s vlčákem a na noční déšť a zimu jsme nadávaly dvě. Psiska rotovali po krajině, jen se jim v obilí a mezi ploty ušiska míhala. To už se trošičku oteplilo. A hned se rozvoněly stromy. Lidi – vonící trnky a různé kvetoucí peckoviny vydávají omamnou vůni! To se to šlapalo. Ani jsem se nenadála a psovodka s vlčákem se vracely. Já jsem šla pořád dál, klidně jsem si zašla mezi remízky s kvetoucími trnkami. Trnky kvetou, když je zima nebo naopak: když začnou jarní chladna, rozkvetou plané trnky. V jejich špalíru jsme potom upalovaly domů. Nakonec jsem těch asi tří kilometrů ve voňavém vzduchu nelitovala. Nezmrzly jsme – už jsme tu! Usmívající se
Zítra se ukáže, jestli měl mrazivec sílu, aby poškodil vykukující rostlinky řepy. Loni nás mrazivci minuli, stromy v pohodě odkvetly, ořechy nezmrzly. Letos se zdá, že ranní mrazíky jsou zatím na hraně – doteď snad neškodily. My bydlíme v mrazivé kotlině – třeba budeme mít i letos štěstí, že nás ti ledoví muži nepoškodí.
Po tolika příjemných dnech se ochlazuje. Trnu – letos jsme zde všichni zaseli i zasázeli o mnoho dřív; snad nynější chladné dny budou těmi ledovými mužíky a už dál víc nebudou škodit. Byla bych ráda!
Obrázek ranního chladu vypůjčený od: „zena.in.cz“
Ještě mám jedno přání: aby se mému bratrovi podařilo zdolat zdravotní potíž, které v tyto dny čelí. Má na JIP přístup na můj blog přes svůj mobil, což já nemám. Mám pro něho vzkaz: JARKU, DRŽ SE A AŤ SE TI DAŘÍ LÍP A LÍP. Držíme všechny palce!
Kitty