Proběhl či doběhl se?!

Nejsem sama za zmatkařku. Jsou i zmatkaři a zrovna jednoho takovýho jsem pozorovala z povzdálí…

Nedávno jsem spojila donesení oběda s venčením Terezky. Občas to tak spojím. Tehdy taky. Po příchodu k bedně s jídlonosiči jsem zjistila, že tam ještě obědy nejsou. Šla jsem tedy dál; i z dálky jsem měla přehled, až jídlonosiče dovezou. Proto jsem si taky všimla hospodáře, který za chvilku přicupital k bedně, otevřel dvířka a manipuloval s něčím vevnitř. Potom dvířka zavřel a odcházel s jídlonosičem. Pokračovala jsem v obchůzce a za chvíli se vracela zpět.
Už jsem byla blízko, když jsem hospodáře uviděla znovu. Opět s jídlonosičem. Znovu otevřel bednu – a to už jsem docházela přímo ke „králíkárně“, jak úschovně jídlonosičů říkáme. Podíval se na mě a začal se smát. Tak potutelně, jak to umí, když mě věší bulíky na nos. Jen jsem koukala, co provedl! Překvapený
Jednou ručkou pozvedl jeden z jídlonosičů a bylo vidět, že je prázdný. Potom šáhl do hloubi a vytáhl z ní NÁŠ PLNÝ JÍDLONOSIČ. Na tom byl nebylo nic divného – přišel, viděl, odnesl si. Jenže to udělal už podruhé a nakonec to vysvětlil:
Poprvé totiž potěžkal jídlonosič, který ani nemohl být plný – byl přinesený na odvoz na příští den. Asi zahromoval a vrátil se domů. Když příliš dlouho nejeli, vydal se pro oběd podruhé. Jako na omluvu mně – docházející – předvedl, jak se doběhl. Znovu nadzvedl ten prázdný jídlonosič a hned nato šáhl pro náš (už plný) jídlonosič. Přitom mi kafral, že ho poprvé spletl ten prázdný a pro náš tehdy ani nešáhl. Až teď a přede mnou. Byl si totiž vědom, že jsem asi jeho dvě procházky viděla S vyplazeným jazykem
Neumím vyprávět vtipy. Tuto vtipnou situaci jsem tak moc rozvedla, až je skoro k nepochopení. Při dobré vůli snad v tom vtipné jádro odhalíte. Příště se polepším S vyplazeným jazykem
Kitty