Chyba

Dnes to nebude o žádné proradné a zlomyslné věci. Dnes je to ulevení emocí po nedávné piškuntálii jedné zdr sestry…
Hledá se chyba

Došly mi jedny léky a vrač je v dálce daleké. Nezbylo než zajet tam schválně. Při posledním zájezdu do města jsem o to požádala. Vozataj uznal, že nelze jinak a už se asi těšil, jak si zanakupuje. On by vzal všechno, co uvidí Rozpačitý
Dojeli jsme a vozataj odjachal za bratrem s „Moravskobudějovickem“; to je pomístní měsíčník, víme? Já jsem šla čekat, páč jsem sice byla ohlášená, ale ne objednaná. Tam se to dost striktně dodržuje. Dvakrát jsem klepala, jednou vyvolávala tydlifonem – nikdo neotvíral. Po mě přišla paní jen se objednat. Špitla jsem jí, že jsem klepala a asi tam nikdo není. Rozhodla se zaklepat ONA – třeba bude mít větší štěstí. Hned nato vyletěl vrač – že prý máme počkat na sestru. Po jejím příchodu nás prolustrovala a obě vzala. První tu paní k objednání. Potom mě. Už o mně věděla – než jsme jeli jsem jí zavolala, jestli k nim můžu přijet jen pro recept.
Hledala mi kartu a přitom zafrflala, že jsem měla přijít V PONDĚLÍ – 23. května. Jenže já jsem měla všude pečlivě poznamenáno, že mám kontrolu 23. června! Průkazku ani doporučení jsem s sebou neměla, jen jsem se ohnala, že mám všude psanou kontrolu až za měsíc. Sestra odešla k vračovi pro vypsání receptu. Pootevřenými dveřmi jsem slyšela jak bonzuje, že jsem zmeškala kontrolu v pondělí. Vrač následně přišel do sesterny psát recept na jejím počítači. A taky ubroukl, že si mám dávat pozor a nemeškat kontroly. Léky už stejně asi dlouho nemám. No ano, dostala jsem dvě krabičky extrémně drahého léku od obvodního – asi je někdo vrátil. Beru to jako rozumnou praxi. Klidně jsem to přiznala – tyto léky smí psát jen specialista, ale protože jsou tak drahé, klidně „mimořádně“ doporučí napsání dávky na čtvrt roku obvodnímu doktorovi. Ať si obvodní vrač uvědomí, jak má „drahou pacientku“. I když já nic neplatím, jemu se to počítá Nevinný
Celou cestu jsem si bušila do budky, jaký jsem trotl zapomětlivý. První cesta doma vedla k objednací kartičce. Asi netušíte, co tam stálo. 23. 6. 2016! Bouchly mi saze. Tak kdo je ten trotl zmatkař? Vzala jsem kartičku i záznam o kontrole u vrača a oboje jsem položila před hospodáře. S naléhavým dotazem
„Kde asi udělali soudruzi z NDR chybu?!!!“
Podíval se na kartičku i na papír a zůstal zírat. On mi nevěřil, že jsem si to poznamenala správně, viděla jsem to na něm. Tento citát jsem v rozhořčení opakovala aspoň pětkrát. Takové pako ze mně ta sestra udělala. Ještě v emoci jsem jí zavolala a řekla, že na kartičce je černé na modrém datum o měsíc později. Slyšela moje rozhořčení a naštvanost. Snažila jsem se ji aspoň dotlačit k omluvě – myslíte že jsem se jí dočkala? Ani náhodou! Ještě v její sesterně mě hned objednala na srpen – to vlastně budu potřebovat další dávku léků, už jen nastavení, jak jich ubrat, když stav je dlouhodobě normální. Ale – po ty tři měsíce už jsem mohla brát jen poloviční dávku!
Jsme lidi chybující. Ale aspoň bychom neměli zkostnatět a za svoji chybu se snažit omluvit. Zde jsem se až divila, že sestra sice „chybku“ vteřinově uznala, ale zároveň nezapomněla připodotknout, abych si nový termín skutečně pořádně poznamenala! Ještě že jsem tydlifónovala – s chutí bych ju práskla po té nezdvořilé hubě (samozřejmě virtuálně).
Doktora neviním. Je skutečně odborně na výši, on první mi diagnostikoval dnu. I když jsem si ji z projevů vydedukovala sama. Jenže od té doby podle výsledků krevního rozboru hýbeme dávkováním; aby se můj stav nehoršil a pojišťovna ušetřila. Výsledky jsou lepší a lepší, já neustále lobbuju za menšení dávek. Až jsem ho vlastně zmátla: když mi sestra přinesla vyplněný recept s dávkováním „ob den“, uvědomil si, že posledně nařídil užívání denně, aby se projevilo, nakolik ten lék nadále budu potřebovat. A v jaké dávce. Přišel sám do sesterny; na jejím počítači napsal nový recept na plnou dávku a starý na „ob den“ zmačkal. Je pečlivý a zdvořilý – omluvil se za chybu dávkování v receptu. On ano. On je gentleman. Já bych ale tak úsečnou, nespolehlivou a nekorektní sestru šmahem poslala na pracák. Snižuje hodnotu jeho praxe Křičící
Nebojím se, že sestra můj blog čte. A i kdyby – všechno je zde pravda, i když možná zmateně vypsáno. Třeba by se chytla za nos. Dobrý doktor a nedobrá sestra – nevhodná kombinace. Kdybych mohla, změnila bych doktora, i když nerada. Po zkušenosti se sestrou se budu snažit se vloudit k mému novému internistovi. Třeba si mě troufne přijmout.
Internistu jsem změnila nedávno po opakovaně špatných zážitcích s bývalou internistkou. Jako vrač je dobrá. Má ale v čekárně (a pořád ještě) celou dobu kafrající obrazovku a ta mi po hodinách čekání na vyšetření zvedala krevní tlak do nebes. Nepomohla osobní žádost o vypnutí obrazovky aspoň po dobu mého nekonečného čekání. Nebyl na ní normální televizní program, ten by mi nevadil. Byly to krátké smyčky, které se stále opakovaly. Po čtyřicátém šestém opakování 26vteřinové smyčky o napadení člověka žralokem s vodou plnou krve jsem už byla na mrtvici. Sestra nechápala, co se mi to děje, ani doktorka. Ani po napsání osobního dopisu o problému, ani po komentáři na její doktorskou stránku se nic nestalo. Proto jsem změnila internistku – těch je všude dost. Můj nový se výborně stará – a nemá stresující obrazovku v čekárně Rozpačitý
Kitty