Tomášovina

Všechno jednou doslouží. I plastový koš na trávu…
Obrázek z webu: „prozahradkare.cz“
Tento je zelený, červený jsem nenašla

Máme jich víc. Tři radostně červené a jeden – novější – hnědý. Jeden červený dosloužil: ucho prasklo na jedné a později i na druhé straně a postupně se štípou i spodnější části. Nadešel čas na obnovu. Sdělila jsem to hospodářovi. Ten ale naznal, že takové už nikde mít nebudou. Chacháááá – nedávno jsem kupovala ten hnědý Mrkající
V sobotu jsme ponechali Terezku u veta, aby nám ji znovu zaštupoval. Za patnáct minut jsme si pro ni měli přijet. Navrhla jsem, že jedeme koupit koš. Taková jednoduchá věc se musí pořádně obrblat. Nevěřící Tomáš mě zavezl k (podle mého soudu) příslušnému obchodu pro zahrádkáře. On ani nevystupoval – budeme prý objíždět celé Budějovice, páč ho nikde mít nebudou Zamračený
Při vstupu jsem preventivně promluvila k prodavačce, že si myslím, že jsou tak dobří, že budou mít KOŠ NA TRÁVU. Ujala se mě jiná prodavačka s tím, že mají. Šly jsme do prostor, kde mají různé zeminy a vymakanosti pro zahradu i chov. Tam zamířila k proutěným košům. Prý jiný koš na trávu nemají. Omluvila jsem se a opravila svůj požadavek, že chci PLASTOVÝ koš na trávu. Ten prý nemají. Přesto jsem zamířila do oddělení plastových věcí. Ukázala na část, kde mají různé větší plastové nádoby. Dál vrtěla hlavičkou, že koš na trávu je proutěný. Asi chtěla prodat drahý proutěný – ale těch máme doma kolik. Máme souseda, který je plete, tak každý rok ujíždím a nějaký si koupím. Jenže do nich – různých tvarů a obsahů – dávám bylinky. Na trávu máme ty plastové Usmívající se
Nechtěla jsem se vzdát. Procházela jsem kolem řady výrobků. A najednou – sloupek pěkně červenooranžových plastových košů s dvěma uchy – přesně co jsem hledala. Ony popravdě nebyly hned vidět. Já jsem ale zajásala. Vzala jsem jeden do tlapek a zkoušela tuhost plastu. Ty vůbec první naše byly tenké a to byl právě koš, který používáním utrpěl a chtěla jsem ho vyměnit za nový. Fajn – byl pevnější. Když jsem takto uspěla, vzala jsem si koše hned dva. To bude hospodář koukat! Překvapený
Pokud koukal, nedal na sobě nic znát. Zato já jsem vítězně jásala. Mám! A hned dva. Krásně zářivě červené. Zaplatila jsem je sice sama, ale za radost mi to stálo. Koše do kufru, za chvilku bezvládnou Terezku na sedadlo a jeli jsme domů. Nákupní i štupovací mise se podařila Úžasný
Dnes nový koš hospodář použil, aby před nastupujícím deštěm zachránil trošku suchého sena. Hledal ten rozvrzaný, jenže ten jsem preventivně uklidila – bude do něho dávat suché zbytky sena od králíků. Bude stát blízko králíkárny, ale nebude často používaný, takže ještě chvíli vydrží. Zatímco s novým červeným svižně trtal pro tu trošku posledního sena. Za chvilku už si nesl oboje – pěkný koš za obě pevná ucha a v něm poslední uschlé senečko. Tak se u nás léčí „tomášoviny“ S vyplazeným jazykem
Z přeprchávající Vysočiny vás tímto zdraví Kitty