Řešeta

Pro mé bylinkaření se mi osvědčila velká síta s drátěnou výplní, zvaná řešeta
Síto – řešeto,
pro mě nad zlato

Odedávna je používám na rychlé sušení nasbíraných květů divizen a slézů. Ty se dají výhodně sušit na plném sluníčku. Máme dvůr z velkých placáků a ty sálající sluníčko dokáže pěkně rozžhavit (vyzkoušela jsem včera před večerem). Kdysi jsem zkusila květy nasypat do velkých sít, zvaných „řečice, řičice“. Jenže časem se z nich stala síta, která by nejen prosila obilí, ale dírami v nich by propadl potkan, krysa, myš, rejsek, brouci. Jsou podobná ilustračnímu řešetu na titulce Plačící
Pro moji potřebu si jich vysoce cením. Do řečice se vejde dost květů, ale zase ne příliš. Mají rozměry většiny placáků, které za slunečních výhní slouží jako kamenné ohřívadlo. Dají se rychle přemisťovat podle toho, jak jde slunce. Proto jsem si před pár lety dala inzerát a asi pět jsem si jich koupila přímo v obci. Zachránila jsem je v poslední chvíli – chystalo se vyklízení půdy jednoho zděděného domu. Řešeta by takovou akci nepřežila. Měla jsem štěstí. Od té doby jich mám asi šest. A uživila bych jich ještě nejmíň pět. Jenže – kde je vzít? Nerozhodný
Mám je a ještě pořád na nich suším. Ale přestože se na nich tvůrčím způsobem nouzově vyřádím, žádné z nich není dokonalé. Nejlepší jsou síta s drobným kovovým výpletem. To mám neporušené jen jedno. Ty ostatní – nakonec posuďte sami Překvapený
Vyspravené záclonou od Ruženky
Vyspravené pomocnou síťkou na síta sušičky
Celkom havarovaný rám, vyspravený plastovou síťkou proti hmyzu
Malá, ale milá, řečička vůbec bez výpletu
Z nouze ctnost – sušicí plato z nějakého stojanu
Květy na platu jsou sbírané až odpoledne – takto uschnou ještě na rostlině
Květy na řečicích (budu používat „síta“) nasbírám v krutém ránu (od 6 hodin) a postupně sypu a rozprostřu na síta. Ta stěhuju podle postupu sluníčka. Ještě se na nich popasou včelky a čmeláci – a to je v průběhu dopoledne pořádná mela! Hmyz při sbírání ani při schnutí květů neštípe, protože si hledí pylu a šťávičky v květech. Zítra sem dám fotku některého síta s čerstvými květy. Dnes jsem uháněla k pedikérce, takže jsem mohla fotit až teď odpoledne. Stejné je to s květy slézů – ty ale schnou pomaleji, k usušení potřebují víc než jeden slunečný den Usmívající se
Proč vlastně píšu tento článek? Tíží mě stav výpletů sít. Záclonovina ani různé náhražky kovového výpletu nejsou dokonalé. Ráda bych někde koupila orig kovové výplety, když už ne celá dobrá síta. Možná někdo víte, kde jsou k mání, hlavně ty kovové výplety. Drátkováním se taková měděná výplň udělat nedá – zkoušela jsem; nanejvýš podpůrný kříž pod výplet.
Ještě fakta: nejmenší řičička má průměr asi 40 centimetrů, ty další jsou větší. Největší – havarované – má 58 centimetrů. To největší má výšku obvodu 18 centimetrů – to je podle průměru. Uvítala bych i větší, ale když hledám na netu, nikde je nemůžu najít. Jsou – s kovovými rámy. Ty by se ale sluníčkem rozžhavily S vyplazeným jazykem
Napadá vás něco, jak bych přišla k dobrým sítům? Poraďte mi prosím. Ještě než dokvetou divizny a slézy Úžasný Už dopředu děkuji za príma tipy. Zdraví a děkuje za nákuk
Kitty
P. S.: Slíbila jsem dodat snímky čerstvě otrhaných květů divizen na platech. Jsou ještě orosené po ranním dešti, ale je poznat, že jsou ještě svěží dne 12. července 2016. Pravda, asi třetina je jich ještě na půdě, ta zde není. Utřu pot z čela a vysprchuju se, protože jsem zpocená „jak dveře vod chlíva“ S vyplazeným jazykem