Vytřeno dočista dočista

Mám ho a už mi pomáhal. Kdo? Uvidíte a seznáte…
(Ne)obyčejný mop Twist sada NEW 33 cm

Nedávno jsem si ZDE stěžovala, že mě nebaví vytírat věčně zasmolenou podlahu v pracovní kuchyni. Bez pořádné hadry na zem a tak vůbec
Hezký obrázek podoby mého dřívějšího uklízení ukutili v „humanart.cz“
Očekávala jsem jednu dvě rady, čím vytíráte vy. Dočkala jsem se! Hned řada z vás mi poslala svoje tipy na mopy, se kterými řádíte při úklidu svých prostor.
Mám ve zvyku nedat hned na každý tip. Proto jsem po návštěvě sestry z Moravy jela do města s jasným záměrem – něco na vytírání podlahy už konečně koupit. Zůstala mi ne nepodstatná částka na úhradu darů k inscenovaným 70. narozeninám mého hospodáře. Takže jsem zastrčila jednu tisícku do kešeně s pevným odhodláním – vyměnit ji za šikovného pomocníka. Jak vidíte, už ho mám doma Úžasný
A jakže se tak stalo? Zase složitě, jak už tak přistupuju k různým „trendy“ nákupům po letech rozmýšlení. Nepřesvědčená jsem prvně zašla do papírnictví pro náplně do propisky. A tam mě napadl nápad století. Zeptala jsem se paní prodavačky, čím v prodejně uklízí. Nejlepší je přece se ptát uživatelky. Ani ji to nezarazilo – předem jsem jí vylíčila svoji situaci s úklidem. Přinesla mi až k pultu (fakt opustila prodejnu a zaštrachala v úklidových prostorách jejího zázemí) něco podobného jak vidíte na horním obrázku. Složené-nesložené; moc jsem nerozuměla tomu, jak to fachá. Ještě jsem se zeptala, jestli v sobotu do desáté hodině budou v kuchyňských potřebách. Prý ano, když je i ona v kvelbu S vyplazeným jazykem
To už jsem pobídla svého vozataje s informací, že TEĎ HNED jedeme do domácích potřeb. Byla jsem ráda, že mě nedoprovázel – chtěla jsem si udělat radost za ušetřené penízky. Paní za pultem byla v prodejně sama. Chtěla jsem mop na vytírání podlahy. Měla tam pár těch plastových klumprdů, z nichž jeden koupený před léty se neosvědčil a jeho „kýbl“ slouží dnes jako sklad krmného obilí pro králíčky. Odmítla jsem, chtěla jsem kvalitu. Odvedla mě tedy jinam, kde byly uložené různé vytírací systémy. V ceně dost vysoko po oné přichystané tisícce. A zase mě přepadl nápad: zeptat se, čím sama paní v prodejně uklízí. I ona odešla štrachat do zázemí a přinesla ten na obrázku výše Usmívající se
Přichystaný pro uklízení; ale pro nové zákazníky nás musela nechat bádat samy (hospodář se přece jen připr*elil za mnou). Chrámali jsme po násadě, ale točit nám to nešlo. Čekali jsme. Potom k nám paní přišla, vsadila „zlomenou látkovou vytírací část“ do ždímače a zatočila. Nato s ní zarejdila po prodejně a dokonce s ní prý stírá špinavou zeď. Dají se koupit i náhradní trvanlivé potahy – paráda. Prostě – byla jsem rozhodnutá. Z kastlíku nám vybrala jeden kus a šli jsme platit. Hospodář se zase chystal zaplatit – proto jsem na prodavačku mrkla, že nebudu tlačit na moje placení. Zaplatil i drahé „čajítko“ na koření do pečeného čaje. Bez mrknutí oka. Za vymazlený mop vysolil 1199 kaček, za čajítko 142. Dokonce rád. Asi ocenil, že jsem předtím netrvala na nějakém jeho narozeninovém jásání při jeho předčasně slavených kulatinách. A nakonec – bude s ním pracovat jeho „služka“ (to jako já) při údržbě jeho domu, ne? Mrkající
Co vám mám povídat? Včera večer jsem hospodáři, pohodlně ložírujícímu u ČT24 u povolebního žvanění, položila na dohled krabici s novým mopem. Už předtím jsem kula železo – že bych zkusila s ním (mopem, ne hospodářem!) zkusila vytřít zas*iněnou podlahu v neděli, až dozavařím poslední várku kadlátek. Takže co – musel ho složit, že? Aby na to nebyl sám, přišla jsem mu přicmrndovat („pomáhat a chránit“) a spojenými silami a nápady jsme pomocníka zprovoznili. Potom fakt čekal skoro do desáté večerní. Nato jsem uklízela.
Popravdě – nebylo to uklízení „dočista dočista“. Spíš jsem zkoušela: jak a kolik namočit, jak potom mírně vyprat, odstředit a dovytřít. Hlavně mě bavilo zkoušet, kam a jak se dostat pod nábytek. Jde to – koupil(i) jsme dobře! Zato hospodář už byl dávno zalezlý v betli – ze zkušenosti ví, jak frflám, když mi něco hned nejde. Jenže – v klídku usnul a spal až do rána. Já jsem z rozrušení nemohla spát hromadu půlhodin po půlnoci – slyšela jsem několikeré odbíjení po jednom kuknutí, než jsem omdlela (jak říká Týnka). Zato ráno jsem se zdravě probudila v milé půl osmé! Hospodář mě nechal spát nebo jsem neodjistila budíka. To se to spalo po dobrém uklízení!
Potěšená a dobře vyspinkaná Kitty