Sběranyko z posledních dní

Mám pár „událostí“ z posledních několika dní a ráda bych se o ně s vámi rozdělila…
S ilustrací všech „událostí“ mi pomohlo Can Stock Photo

Myší bobky
Už jste někdy našli ve skříních „myší bobky“? Ještě ne? Na dědině to nemusí být žádná rarita. Našla jsem je dokonce na třech místech – na skříni, uvnitř stejné skříně a v nové skříni v mé „zadnici“. Nechápala jsem to. Vždyť do obytné části domu by se myši nikdy neměly dostat. Přesto jsem „jejich vizitky“ našla Překvapený
Nejprve jsem vše mechanicky smetla a vymetla a až později jsem začala uvažovat, jak se tam dostaly. Nepřišla jsem na nic a pustila to z hlavy. O několik dní později jsem něco pilně hledala v dalším oddělení skříně v „zadnici“ a najednou jsem měla jasno. Nejsou to bobky, ale kvítky z levandulových svazečků. Svazečky vyschly, kvítky postupně opadaly a já jsem je tam potom našla. Žádný div – obyčejná věc. Jen jsem tomu v první chvíli neporozuměla Mrkající
Ilustrační obrázek od: „srecepty.cz“
****************************************************************************************
„U Snědánků“
Stalo se večer po velké návštěvě sestry a jejího přítele z Moravy u nás, kde hodlali oslavit narozeniny společně s mým hospodářem. Ten totiž odmítl své kulaté narozeniny jakkoli slavit. Proto se sestra s přítelem dohodli, že se k nám svezou s jejím synem a navlíknou to tak, že vlastně přijeli slavit jejich narozeniny už dopředu u nás. Dovezli grilované kuře a perfektní cukroví, já jsem dodala ostatní k posezení a došlo na gratulace. Všichni mají narozeniny později, ale už se sem nedostanou. Zdrávi dojeli, zdrávi pojedli a v pořádku odjeli.
Navečer jsem hodlala podat zbytky z papu a k nim chleba. Pohled do míst, kde mívá hospodář svoji životní záchovu (chleba) mě vylekal: utěrka prázdná a na dotaz, jestli už není chleba, mi špitl, že zrovna dojedl poslední patku. Moje toustové chlebíky už taky zmizely a teď co? Ke šťavnatým zbytkům bylo třeba něco zakousnout! Točila jsem očima, co že teda budeme dělat. Až jsem uslyšela návrh:
„Tak vezmi nějaký rohlík od kocoura!“
Tak jsme v den mohutné oslavy dopadli! Abych si musela půjčit rohlíky, který u nás jsou pouze pro našeho Čičikova! Rozpačitě jsem si pro ně šla a vtom mi došla absurdita situace: páni tvorstva jsou pojednou závislí na tom, jestli jsou v domě ještě nějaké rohlíky pro kocoura!
Obrázek od: „brnenskymax-estranky.cz“
***********************************************************************************
Odkapovka
V článku Rýmička jsem psala o tom, jak jsem dostala velkou rýmu a celý den jsem s ní proležela v posteli. Už den předtím mě silně bolela hlava a další ráno se dostavila rýma s bohatým výtokem z nosu. Řekla jsem hospodáři, že to zkusím vyležet a že bych byla ráda, kdyby mi po celý den vařil co nejvíc čaje.
Stalo se. Hospodář opravdu zabral. Hned ráno mi uvařil velký bančák čaje a ještě před jeho vypitím mně nařídil, abych vyslopla deci rumu. To máme odzkoušené – na každý neduh HNED deci rumu! Většinou už nejsou další dávky potřeba – to máme taky v malíčku. Takže – když je na pořadu dne deci rumu, většinou bývá zle! Jako správný píč jsem to nalila do krku a za tím jsem co nejrychleji vypila teplý čaj. Další bančáky čaje následovaly po celý den, když jsem zrovna omdlelá neležela a nespala. Z každýho hrnku jsem cítila rumík, ale už jsem to neřešila. Páč…
…páč mi teklo a teklo z nosu. Až tak, že jsem si držela pod nosem a před hlavou plínu. Ale avšak však jsem si vzpomněla, jak kdysi podobnou potíž řešila moje maminka. Když chytla tekutou rýmu, tak si dala do nosa nějaký pruh textilu – spojila si s ním obě nosní dírky. Vypadalo to děsně; ale viděla jsem to jen asi dvakrát, protože jsme my děti byly buď ve škole nebo v luftě a maminka tak chodila i v JZD. Tam prý takto vymustrované chodily i ostatní ženský. No co – dělat se muselo.
Takže jsem si hned to ráno stočila pruh toaletního papíru a spojila si s ním obě nosní dírky. Pomáhalo to. Občas prostor pod nosem vypadal jako okapová roura, ale stačilo to, abych všude „nekapala“. Obrázek této situace snad na Gúglu ani není S vyplazeným jazykem
Víte, co je na tomto „případu“ zajímavé? Že za ten jeden den rýma opravdu povolila a odešla. V dalších dnech už se nedostavily další větší rýmové obtíže. Vysvětlila jsem si to tak, že asi tělo řeklo DOST a prostě mě donutilo zalehnout a dopřát si klid. V předcházejících dnech jsem totiž divočila se zpracováváním úrody i kolem záhonů a zřejmě jsem přeťápla svoje síly. Proto se dostavil „rýmový průtokáč“ a s tím se nedalo dělat nic a nikde Úžasný
********************************************************************************
Už jsem vás dost pobavila? Prozatím stačí – takových a podobných příhod se mi stává víc. Jenže – nedokopu se k tomu dát to na blog. Omlouvám se za nepsání. Prší a je zima, to se budu snažit (a muset) pobývat v domě. Ještě včera zde u NB byla taková morna , že jsem raději večer sedla do obýváku, kde se aspoň trochu snažilo topení. A při „Výměně manželek“ (kde byl mimochodem zrovna případ netopení v domě) jsem škrkala osmisměrky. Však už jich mám pár výživných zase připravených na blog. Dnes jsem ale roztočila ventily topení ve všech místnostech – i ve studené dolní kuchyni a dokonce i zde v „zadnici. Musím a chci přežít!
Těšte se a hřejte se – vám přeje Kitty