Zamrzá!

Celý den jsem ořezávala bubáky z velkého košíku šípků. Teď už po večeři sedím u NB…

… a čtu komentáře v Kavárně. Najednou klepání na „zadnici“ a po vyzvání se zjevuje hospodář s kafíčkem. Nese je jako (kulhavý, zkřivený a pomalý) Jarda Šterc ve slavném vtipu „Již pádím“ S vyplazeným jazykem
Hodí oko po tom, co študuju, a pozorně klade kafisko na textilní kafíčkovou podložku na počítačovém stole. Servilně nakloněný hlásá, že je to „socák s mlíčkem“, za což sklidí moji bouřlivou pochvalu. No co co – nechala jsem ho bez frflání sledovat jeho hororózní povolební plkání na ČT24 Mrkající
Ještě chvilku prdelkuje u mě a najednou slyším hlasité „LUP!“ Podle zvuku správně soudím, že to lupla zašroubovaná PETka vedle už docela sálajícího radiátoru. Sláva – topí se! Konstatuju, že ta PETka asi právě zareagovala na teplotu radiátoru. V tom jsem si naběhla. Bez mrknutí oka se od něho ozvalo:
„Zamrzá!“
Pak že život netropí hlouposti! Tropí. Jen jsou lidé, kteří dokážou využít i drobnou nahrávku a už smečují! Jako ten můj Úžasný
Přátelské lidské teplo i vám přeje Kitty