Za dobrotu…

Už zase v domě pádím od kapesníku ke kapesníku. Pro moji hloupost…
Kýchám, smrkám, hlava bólíííí!
Jako na obrázku od: „ona.idnes.cz“

Už musím něco hodit na blog, nemůžu ve většině komentářů od vás číst jen „proč nepíšeš, co je s tebou?“! Jenže je to jen postesk: opět jsem byla blbá, opět jsem byla ochotná a jen „na minutku“ odběhla na pomoc při přenášení dlouhého žebříku hospodářovi. Rozpařená od pečení „pečených čajů“, jen v krátkých rukávcích a krátké kuchyňské zástěrce. Jen na přenesení! Jako bych nevěděla, že hospodáře na dlouhém žebříku nenechám bez zajištění. Minuta se protáhla na půl hodiny, krátký rukávy a holá hlava udělaly svoje. Už zase funguju jako průtokáč na rýmu!
Co teď píšu je mrzuté! Ale blaží mě, že ač voláte po nových článcích a mých „rádoby zaručených informacích“ z farmičky, když přijdu ráno a rožnu NB, je tam hromada komentářů na moje komentáře, Vierka-Latryna už mě zase bohatě zásobuje legračními mejly a i mejl od „daumy“ mě potěšil. Prý proč nepíšu, že ráda čte moje plky o zahrádkaření! Články chodí od vás, kdo nechodíte po domě „od šnuptychlu ke šnuptychlu“ a v mezeře mezi jednotlivými kapesníky nemusíte užívat „levý rukáv“ na kýchání!
Je to tak. Když je hlava blbá, trpí celý tělo. Teď po ránu jsem si přečetla vaše „osvěžující“ mejly, vrazila do sebe odhleňovací teplý čaj s citronem (to si žaludek pošušňá, chudák!) a vlila do hrdla léčící deci rumu. Jestli budu tak blbá (a ochotná) nadále, stane se ze mne alkaholička a vyběhám cestičky v parketách od jednoho kapesníku ke druhýmu, třetímu, čtvrtýmu. pátýmu. Prostě – Kitty je opět v zajetí rýmičky. Za pět minut zalízám pod peřinku, ze které mě vyrazí snad jen klepání na okno od naší sousedy, abych šla trhat kačeny. Děláme to „na zapřenou“ v její teplé místnosti, páč ona topí celý den. To bych se vyloupla a šla dělat, protože si můžu zanadávat na svoji a hospodářovu „neprozřetelnost“ – v teplíčku. U nás se taky už topí skoro celé dny – i v noci, což vítám nejmíň. Kladně hodnotím přitápění přes den, kdy se pařím u čajíků. Už jsou ale hotové, rumík začíná působit (to je chyb – pořád se vracím je opravovat)! Jdu slehnout Mrkající
Všem, kdo máte rozum a nemáte akčního hospodáře, přeji pro příští hodiny (bohužel možná i dny) příjemnou absenci od hororů ode mne. Já jdu objímat váleček na spaní, za nímž je strategicky umístěný příruční šnuptychl. Jdu se léčit – z blbosti, neprozřetelnosti, ochoty a různých prdelkování, když je venku zima a já jsem rozehřátá (ne od toho, co napadne mladý a zamilovaný). Prostě – pište mi reakce na moje komentáře a svoje další články. Nezávidím, přečtu si je, až budu v cajku. Dobrou noc – rum už mě klátí do ležmé polohy. Toho poslechnu – jinak se všelijak vymlouvám, abych nemusela ležet. Teď omdlím do poslele a bude se mi zdát pěkný sen, že píšu nový článek. A další článek, a další a další… Matriálu zde na stole u NB mám dost. Jen být rozumná a nelézt zbytečně k žebříku s hospodářem S vyplazeným jazykem
Zahajuju přesun k betličce. Broučci budou spát a hřát se… Mrkající
Kitty