Návrat ztraceného „syna“

Vloni se nám nedařilo v chovu králíků. Zato se podařila piškuntálie kolem samce – to nevymyslíte…

Už jsme omezili chov, zůstali jsme při dvou samicích. Jedna kaliforňanka Halina a černá Černo-uška. První vrhy vůbec nebyly, druhé vrhy byly málo početné. Celkem jsme dochovali 7 mladých. Ale jak? Překvapený
U Haliny se narodilo 5 mladých. Když jsme je sexovali vyšlo nám, že jsou to samé samičky. Takže jsme je zatím nechali u matky. Když se začaly honit, tak jsme zjistili, že mezi nimi zůstal jeden sameček – chybně jsem ho obeznali. A oplodnil matku, která v době zjištění už měla hnízdo s mladými. Ti ale přišli pryč, protože se mladí hodně honili a mladé ušlapali. Samečka jsme tedy dali do samčí boudky a mladé samičky rozdělili na pozorování, jestli samec neoplodnil i je. To se naštěstí nestalo. Problém „sameček“ jsem vypustila z paměti.
Chovný samec nám uhynul kvůli pokročilému svrabu v uších. Ano, až tak! Hospodář má králíky na starosti, takže jsem byla občas svědkem, jak mu vytíral strupy z uší a jak samec plakal bolestí. Na moje prosby nedal – věřící člověk. Vyčítala jsem mu, že je špatně věřící, když dokáže takto mučit zvíře. Samec chovný nám nakonec chudák uhynul, zakopala jsem ho jako umučené zvíře.
Obrázek od: „Wikimedia Commons
Než chovný samec uhynul, ještě stačil oplodnit samičku Halinu. Stykem s ní ale zavlekl svrab na jednu z mlaďošek. Stejný problém – než jsem na zasvrabené uši náhodně přišla, měla už zachvácené obě uši. Prosila jsem o její okamžité zabití, zase ale hospodář nedbal a znovu jsem slyšela plakat králici. Nakonec ji zabil, hlava šla zakopat a maso jsem uvařila pro zvířata na zkrmení. Až tak!
Nedávno jsem byla posluchačkou hovoru hospodáře s někým. Mluvil o tom, že zatím samice nic neukazuje, z čehož jsem usoudila, že dal některou ze samic k samci. Od té chvíle jsem se ptala, kam ji zanesl k samcovi, když my žádného nemáme. Prostě mi vypadl z paměti náš mladý sameček, protože se o králíky víceméně nestarám. Hospodář pořád mlžil. Včera jsem nakonec zaútočila, aby mi řekl, ke kterému samci samici zanesl. Nakonec mi řekl, že přece máme samce!!!
Nevěřila jsem a šla jsem se hned podívat. Sedělo tam krásné ztepilé zvíře, uši čisté. Samec. A teď jsem letěla k záznamovému sešitu a vylustrovala jsem, že je to vlastně náš mladý sameček, který před odstavením oplodnil svou matku. Doteď mi to hlava nebere. Jak mi mohl z hlavy tak absolutně vypadnout manévr, kterým jsem sama samečka umisťovala do samčí budky.
Samce tedy máme, všichni králíci jsou teď naštěstí bez svrabu. Jasně, po zasvrabených zvířatech jsem chloraminovala a nákaza se naštěstí nepřenesla dál. Chovný samec totiž žil a uhynul v „nové králíkárně“, kterou jsem před lety koupila za jednu dodávku našich dorostků na výkup. Od té doby ji užívali občas samečci na výkrm – a další 4 kotce „obývají“ zahradní konve, krmné misky, lopatka a další věci. Vůbec mě netěší, že nová králíkárna není užívaná. Nechala jsem si ji vyrobit podle mého náčrtu, s prostorem pro zásobu sena a chovných propriet. Ani ten není využívaný Plačící
Ve staré „králíkárně“, původně velké mlátičce, je 8 kotců, které do ní vyrobili hospodář s jedním příbuzným. Odchovala hodně stovek mladých, teď je ale v dezolátním stavu. Zadek kotců je zteřelý, gumový pás na odvod moči už je zhroucený, volné kotce jsou prolezlé myšmi, stěny prokousané, prostě dezolátní stav. Dnes je v ní už jen jedna samice Halina – a onen ztracený (pro mě) samec. Ze samečka vyrostl pěkný exemplář.
V poloprázdné staré králíkárně z mlátičky jsou dnes jen dvě zvířata. Samice a samec. Včera jsme totiž zabili i Černoušku. Snižujeme stavy. A nová králíkárna o 6 pěkných kotcích pořád hostí jen prázdné funkční kotce s rošty. Jsou všechny plně zařízené – jesle na seno, samokrmušky na zrní, pítka na dvířkách. Rošty zajistí pobyt zvířat v suchu, pod rošty je podlaha ve sklonu a moč odtéká průřezem v zadní stěně. Vzadu za kotci je okap, kterým moč teče do přiloženého kanystru. Sucho, bez myší – a přece se u hospodáře nová králíkárna „nechytla“. Škoda, trápí mě to. Zatím čekáme, jestli bude Halina něco mít, potom zařídím, aby ji hospodář přemístil do nové králíkárny. Ať slouží. A samce hned vedle. Minulý chovný samec byl chudák celý život v nové králíkárně SÁM – stádové zvíře a žil v osamění, protože mladí dorostci, kteří by mu dělali společnost, se vloni nekonali. Jsem smutná z toho, že se utrápil – nakonec zahynul na zasvrabení uší Plačící
Tak to je, když my dva lidé v domě máme poruchu komunikace. I události s králíky přispěly k mému nedobrému duševnímu stavu. Včera jsem pracně vydolovala z hospodáře, jak to vlastně bylo se nynějším samcem. Ještě ani nemá jméno. Navrhnete mi nějaké jméno pro králičího ramlíka? DAN, JOSEF i PEPA už byli S vyplazeným jazykem
Kitty