Moje narozeniny nově

Moje narozeniny mívají obvyklou formu – popřeje mi kdekdo, ale hospodář asi nikdy…

Letos bylo všechno jinak. Léta mým narozeninám předcházela cesta do Adamova, kde jsem se účastnila scuku spolužáků ze základní školy. Vloni jsem nebyla pro zdravotní problém, letos je na vině koronavirová obtíž. Domluvili jsme se, že kdo může, spojí se s ostatními jinou formou. Uznali jsme nutnost a i já bych se spíš omluvila právě pro obavu z cestování vlakem – za rok snad bude bezpečněji Rozpačitý
Jinak to ale bylo letos u nás doma. Opět jsem počítala, že „ani žaba uchem nehne“, čili že hospodář moje narozeniny přejde mlčením, bez sebemenšího dárku. Letos to ale bylo jinak. Popřání sice neproběhlo, ale hned ráno mi u postele zašustilo a na nočním stolku se objevila horká ranní káva, balíček s perníčky a krabička Toffifee. Mělo to být tajné, ale jen jsem to zhlédla, ztopořila jsem se a nadšeně poděkovala za dárky Líbající
Asi si uvědomil, že by měl uznání projevit třeba i maličkým dárkem. Když jsem si zdejší pobyt už nastálo zvolila jako svůj domov Úžasný
Kitty