Pokrok nezastavíš

Práce v zahradě jedou plným tempem, hospodář seče trávu a já pleju, pleju jen…
Obrázek od: „zbozí.cz“

Před hodinou jsem si všimla děvčete, může mít tak osm roků. Frčela si to na tom dvoukolovém vozítku bez řidítek, řídí se to snad náklony těla. Jela kolem naší zahrady po ne příliš rovné cestě. Myslela jsem si, že je to vozítko jen do města. Oni to jsou vlastně asi taky Pražáci.
Před chvilkou si to hasila po téže cestě znovu. Dojela až k biovozu, kam dáváme zelený odpad ze zahrad. To už jsem si jí víc všímala – vysypávala kbelík odpadu do vozu. A na zpáteční cestě najednou slyším hospodáře:
„Seš šikovná!“
Je to tak – pokrok ani na vsi nezastavíme. Ti nejmladší si dojedou na vozítku s kbelíkem plevele 200 metrů do biovozu. Trochu starší přivážejí odpad na kárce. My „trochu v letech“ kvačíme s kbelíky, ti nejstarší i při kole. Co je ale hlavní – už nikdo nesype zelený bioodpad za plot, ale dotrtá s ním do vlečky, což je náš biovůz.
Když někdy venčím Terezku a zaberu se chvilku do sbírání hluchavek nebo kopřiv, najdu svoji svěřenku právě tam. V biovozu! Vždycky tam kutá a za chvilku nese nějaký voňavý poklad – ten však mi musí odevzdat, abych si ho prohlédla a případně vyměnila za pamlsek Úžasný
I u nás na vsi se urodil pokrok Smějící se
Kitty